Národní konvent o Evropské unii zveřejnil svá doporučení, která jsou výstupem národní diskuze o tématu „Reakce na americký zákon o snížení inflace,“ jíž se zúčastnili zástupci státní správy, obou komor Parlamentu ČR, hospodářských a sociálních partnerů, společně s reprezentanty evropských institucí, Velvyslanectví USA v ČR, neziskového sektoru a akademickými pracovníky.
Národní konvent o EU na základě proběhlé diskuse vydal následující 4 doporučení:
- Vzhledem k dosavadním dílčím pozitivním výsledkům jednání EU a USA o zmírnění diskriminačních obchodních aspektů amerického zákona o snížení inflace (IRA) by měla EU i Česká republika podporovat hledání vzájemně přijatelných řešení v rámci existujících platforem jako např. IRA Task Force (zaměřit se na vyjednání dalších výjimek z IRA) či v rámci Rady pro obchod a technologie EU-USA (kde je kromě tlaku na substantivní výsledky v oblasti regulatorní spolupráce a usnadňování obchodu vhodné posílit rovněž transparentnost procesu).
- I když jednou z alternativních reakcí by mohlo být podání žaloby u WTO, i vzhledem k omezené funkčnosti mechanismu WTO pro řešení sporů by se Česká republika, resp. EU měla tohoto postupu vyvarovat a nadále podporovat otevřený obchod založený na dodržování pravidel. EU by se rovněž měla vyhnout subvenční válce s USA, zabránit případné eskalaci obchodního konfliktu na bilaterální nebo mezinárodní úrovni, jenž by jen prohloubil protekcionistické tendence, a spíše se soustředit na zajištění rovných obchodních podmínek. Z globálního hlediska je žádoucí odpovědí rovněž užší spolupráce s asijskými partnery se silným automobilovým průmyslem (např. Jižní Korea, Japonsko), kteří mají obdobné problémy s IRA jako EU, a to zejména s ohledem na rostoucí roli Číny v zelených technologiích a surovinových řetězcích.
- Odpovědí na IRA na evropské úrovni by mělo být zintenzivnění snah o nastartování domácího nízkoemisního průmyslu. Spíše než na nové finanční prostředky by se EU měla primárně zaměřit na vytváření stabilního a příznivého prostředí pro investice a inovace legislativními i nelegislativními prostředky. To znamená méně regulatorní a administrativní zátěže pro firmy a větší předvídatelnost evropské legislativy.
- Česká republika by si měla na základě analýzy a diskuze se stakeholdery definovat prioritní bezemisní sektory a jejich rozvoj aktivně podporovat. Pro zajištění konkurenceschopnosti české ekonomiky bude nutné efektivně využívat dostupné finanční nástroje, zajistit dostatek kvalifikovaných pracovníků pro nízkoemisní odvětví nyní i do budoucna a aktivně a pozitivně komunikovat o příležitostech zelené transformace pro českou ekonomiku. Tato východiska by měla být obsažena ve strategii pro zelenou transformaci, např. v Národním energeticko-klimatickém plánu.
