Okolo čtyř desítek členských zemí Rady Evropy na dnes končícím summitu v Reykjavíku podpořilo vznik registru škod, které Ukrajinci utrpěli v důsledku ruské agrese. Připojí se k němu také Evropská unie nebo Spojené státy. Zřízení tohoto nového orgánu Rady Evropy naopak nepodpořilo Maďarsko, Srbsko nebo Turecko.
Rada vznik registru považuje za jedno z hlavních opatření, jak Rusko pohnat k odpovědnosti za skoro rok a čtvrt trvající vojenskou invazi na Ukrajinu.
„Jde o klíčovou součást reakce Rady Evropy na ruskou agresi,“ řekl český prezident Petr Pavel a dodal, že ke vzniku registru škod přispěla i česká diplomacie. Do registru, který bude sídlit v Haagu, budou moci škody způsobené ruskou agresí na Ukrajině hlásit ukrajinští občané nebo třeba tamní samosprávy.
Nepřistoupily k němu státy, které si ke konfliktu na Ukrajině drží rezervovanou pozici, upozornil český velvyslanec při Radě Evropy Petr Válek. „Doufám, že se nám je podaří přesvědčit, že přes jejich privilegovanější vztahy s Ruskem se tato iniciativa týká hlavně obětí konfliktu na Ukrajině, které si zaslouží náhradu škod, které jim byly způsobeny,“ dodal Válek.
Maďarsko navzdory ruskému vpádu na Ukrajinu nepřerušilo vztahy s Moskvou. Budapešť napadené zemi odmítá poskytovat vojenskou pomoc a nepovoluje oficiálně ani dalším zemím, aby zbraně pro ukrajinskou armádu převážely pře maďarské území. V úterý vyšlo najevo, že Budapešť zablokovala vyplacení další části vojenské pomoci Evropské unie určené Ukrajině v hodnotě 500 milionů eur (11,84 miliardy korun).
Prezident Pavel dnes na summitu Rady Evropy také upozornil že, zatímco demokratické země soustředí svoji pozornost na Ukrajinu, nesmějí zapomínat na Gruzii nebo Moldavsko, „které pociťují nátlak a zastrašování ze strany Ruska“.
Dodal také, že Česko si přeje, aby se co nejdříve členem Rady Evropy stalo Kosovo, jehož vstup do této organizace dlouhodobě blokovalo Srbsko. Bělehrad považuje Kosovo za svoji odštěpeneckou provincii.
Na okraj summitu se Petr Pavel v úterý večer sešel s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou, aby připravovali další schůzku Evropského politického společenství. První summit této platformy pro neformální diskuze se konal loni v říjnu v Praze, další se uskuteční v Moldavsku. Toto společenství je otevřené zemím bez ohledu na to, zda jsou členy Evropské unie.
Roční rozpočet nového registru škod způsobených Ukrajincům by měl být asi 7,1 milionu eur (zhruba 166 milionů korun), minimální roční příspěvek by činil 25.000 eur (585.000 korun), maximální 1,2 milionu eur (28 milionů korun). Na Česko by podle předběžných odhadů mělo vycházet zhruba 86.000 eur ročně (zhruba dva miliony korun), uvedlo nedávno české ministerstvo zahraničí. Skutečná výše ale bude záležet na výši dobrovolných příspěvků poskytnutých přidruženými členy Rady Evropy. Částky by měly být stanoveny na první konferenci účastníků ustaveného registru škod začátkem letošního června 2023.
Zdroj: ČTK
