Evropská komise přijala sdělení o monitorování bezvízových režimů EU, které hodnotí jeho dosavadní fungování a popisuje hlavní výzvy v oblasti bezpečnosti a nelegální migrace. Jeho výsledkem je úprava mechanismu, jež má umožnit dočasné pozastavení bezvízového styku EU s třetími zeměmi v případě náhlých bezpečnostních rizik či zvýšení nelegální migrace.
EU v současné době udržuje bezvízový styk s 61 třetími zeměmi (jedná se o státy, jež nejsou členy EU a zároveň se nejedná o Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko). V rámci tohoto režimu mohou státní příslušníci vstupovat do schengenského prostoru a krátkodobě na jeho území pobývat bez nutnosti vyřizování vstupního víza. Bezvízový pobyt umožňuje občanům třetích zemí pobývat v schengenském prostoru až 90 dnů v období 180 dnů od prvního vstupu.
Zavedení bezvízového styku přineslo významné hospodářské, sociální i kulturní benefity. Pro členské státy EU i třetí země představuje také důležitý nástroj podpory cestovního ruchu a podnikání. Nicméně průběžný monitoring Komise bezvízových režimů EU ukázal, že bezvízový styk s sebou přináší také výzvy v oblasti migrace či bezpečnostní rizika.
Příkladem se staly země západního Balkánu, které se po zrušení vízové povinnosti proměnily v tranzitní uzel nelegální migrace proudící do EU. Mezi nejčastější bezpečnostní rizika pak patří praní špinavých peněz, daňové úniky či infiltrace organizovaného zločinu. Problém představují i tzv. režimy občanství pro investory, které jsou v některých třetích zemích uplatňovány. Díky nim mohou investoři získávat státní příslušnost země, která má s EU zaveden bezvízový styk, čímž dochází k obcházení pravidel pro udělování krátkodobých víz EU.
„Liberalizace vízového režimu je základním předpokladem pro usnadňování kontaktů mezi lidmi a pro posilování obchodních, společenských a kulturních vztahů mezi občany EU a partnerských zemí. Udržování tohoto výdobytku však vyžaduje neustálou ostražitost. Proto je třeba, abychom prostřednictvím našich vízových dohod přijali co nejdříve kroky k tomu, aby třetí země v rámci své angažovanosti a závazkům vůči Evropské unii dále sblížily své vízové politiky s naší vízovou politikou.“
Margaritis Schinas, místopředseda pro podporu evropského způsobu života
Sdělení Komise vyústí v konzultaci o úpravě mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti a jeho zefektivnění tak, aby mohl být aplikován flexibilněji. V září 2023 Komise předloží legislativní návrh revize tohoto mechanismu. Nejpozději v lednu 2024 by pak mělo vejít v platnost zrušení vízové povinnosti také pro občany Kosova, které tak rozšíří okruh států s bezvízovým stykem v rámci liberalizace vízového režimu.
Zdroj: Evropská komise
Foto: Unsplash
