Sekce pro evropské záležitosti je hlavním dějištěm koordinace evropských politik na Úřadu vlády. Mezi její hlavní úkoly patří formulace a praktické provádění politiky České republiky vůči Evropské unii a informování veřejnosti o evropských záležitostech. V čele této sekce stojí s více než dekádou zkušeností Štěpán Černý.
V dubnu minulého roku jste byl jmenován náměstkem pro řízení Sekce pro evropské záležitosti. Od té doby se udála nejedna významná evropská událost. Tu hlavní však představuje půlroční české předsednictví v Radě EU. Jaký moment z českého působení v čele EU Vám v paměti utkvěl nejvíce?
Samozřejmě toho bylo hodně, ale asi se ptáte spíše na jeden, nebo dva momenty. S dovolením bych tedy zmínil dva. Prvním z nich byl určitě Pražský summit, který si teď mimo jiné připomínáme i v kontextu summitu Evropského politického společenství v Kišiněvě, který proběhl minulý týden. Pražský summit v zásadě Evropské politické společenství zahájil. Myslím, že to rozhodně byla úplně nejnáročnější akce z hlediska organizačního i logistického, které jsme se vůbec věnovali, a to i proto, že se plánovala velmi rychle. Byla to pro nás rozhodně velká výzva, ale reakce byly ze všech stran velmi pozitivní.
Druhý element, který bych určitě rád zmínil, a který je spíše z té politické roviny, byl poslední prosincový týden našeho předsednictví. V tomto týdnu jsme v několika různých formátech, ať třeba v Radě ECOFIN, nebo COREPERU a následně na okraj Evropské rady, dolaďovali celý legislativní balíček, který se týkal makrofinanční pomoci Ukrajině. Vedle toho jsme pak jednali i například o maďarské kondicionalitě právního státu a maďarském Národním plánu obnovy, kdy jsme v zásadě několik témat spojili dohromady tak, že se nám nakonec tu jednomyslnou, nebo kvalifikovanou většinu ve všech případech podařilo najít.
Zmínil jste dvě významné události českého předsednictví, co byste si vy osobně přál, aby si Česká republika a její občané z uplynulého předsednictví odnesli?
Nejdůležitější je asi vnímat předsednictví v Radě EU jako to, čím je. Tím myslím, že to není ředitelství Evropy, které točí volantem, ale že jde o nějaký rovný podíl na organizaci celé práce v Radě. Myslím si, že nejdůležitější je tedy vnímat, že tím pádem i my jako ČR a její občané jsme, jednak v Radě bráni jako rovní s rovnými, a zároveň, že i my můžeme k něčemu důležitému přispět. Evropská unie není organizací, ve které pasivně přijímáme vše, co se v ní děje, ale vždy můžeme sehrát aktivní roli.
Štěpán Černý
Štěpán Černý vystudoval evropská studia na Univerzitě Karlově a do evropských kruhů se poprvé dostal v roce 2009 jako liaison officer belgické delegace během prvního českého předsednictví v Radě EU. Nyní je vrchním ředitelem Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády České republiky.
Práce vrchního ředitele je „v nejlepším slova smyslu každodenně pestrá“
Teď konkrétně k Vaší práci. Co Vás na Vaší práci baví a naplňuje nejvíce?
Studoval jsem evropská studia, ale jsem ze školy relativně dlouho, konkrétně 13,5 roku. Baví mě to, že můžu poznatky z teorie aplikovat v praxi. Takové vyjádření samozřejmě šustí papírem, ale na druhou stranu si myslím, že je skvělé, že dělám něco, čemu jsem se i akademicky věnoval a co mě baví. Je to práce, která je v nejlepším slova smyslu každodenně pestrá. Člověk na ministerstvu se například často každý den věnuje pouze jednomu zákonu, nebo pár paragrafům z jednoho zákona, ale tady to tak není, jelikož jsme široce rozkročení přes všechna témata, kterým se Evropská unie věnuje. Na Sekci pro evropské záležitosti máme dobrý a motivovaný tým, který chce dále pracovat i po předsednictví. Naše aktivita neustrnula ani nenastala žádná pauza, během které by se nic nedělo. Naopak se rozvíjí spousta nových aktivit. Reformujeme například celou koncepci komunikace o evropských záležitostech a snažíme se nějakým způsobem naší práci směřovat k blížícím se volbám do Evropského parlamentu. Jednoduše je tu vždy možnost dělat něco nového a překvapivého, s čím se člověk předtím nesetkal.
A co je naopak nejmíň oblíbená část Vaší práce?
S každou prací ve státní správě se pojí administrativa a to i přesto, že si myslím, že se nám to daří pomalu odbourávat. Na druhou stranu, ta administrativa vždy nějaký smysl má. Je to totiž taky možnost, jak dát sám sobě nějaký odečet, že jsme udělali všechny formální kroky správně, aby naše práce byla skutečně neprůstřelná. Někdy se také v současné situaci, kdy máme koaliční vládu, v evropských záležitostech obtížně hledá česká pozice. Ale tak to je součástí mé práce a myslím, že to není element frustrující, ale jednoduše jen složitější. Samozřejmě vždy člověk naráží i na to, že ne všude na ministerstvech je evropská agenda brána jako priorita, takže ne všude je jí věnována patřičná pozornost. Předsednictví byla výjimka, kdy všichni politici předsedali své Rady.
Evropská unie jako téma u jídelního stolu
Máte doma dva malé syny. Dá se role vrchního ředitele skloubit s rodinným životem, nebo je téma EU často řešeno i doma u jídelního stolu?
Ano, mám dva malé syny. Jeden půjde v září do státní školy a ten mladší, tomu je 8 měsíců. Manželka je taky částečně z oboru, takže neříkám, že se o práci doma občas nebavíme. Samozřejmě předsednický půlrok byl z rodinného hlediska složitý, protože se pracovalo o víkendech a dlouho do noci. Tahle pracovní doba však naštěstí tak častá už není. Teď se snažím ten půlrok, kdy jsem doma nebyl, rodině nějak kompenzovat. Práce šéfa sekce, která má něco okolo 55 lidí, je samozřejmě náročná sama o sobě, ale na druhou stranu si z vlastní zkušenosti myslím, že se to relativně skloubit dá. Kdybych neměl v manželce takovou oporu, jakou mám, tak by se to samozřejmě dělalo mnohem hůř a tím, že manželka je částečně z oboru si zároveň dokáže celkem dobře představit, co naše práce znamená a obnáší.
„Evropskou unii nemusíme nutně milovat, protože je to přeci jen produkt lidských rukou. Je ale důležité rozumět tomu, proč EU je, proč funguje, k čemu nám slouží a k čemu naopak neslouží, kolik stojí a kolik z toho máme. Mám dojem, že toto obecné povědomí se v naší společnosti začíná pomalu zlepšovat,"
Štěpán Černý, vrchní ředitel Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR
O „dospělosti“ Česka v EU není sporu
V roce 2009 jste se během prvního českého předsednictví do evropských kruhů dostal poprvé, jako liaison officer belgické delegace. Nyní máme za sebou již předsednictví druhé. Jak byste hodnotil současnou pozici České republiky v EU?
Rok 2009, to byla opravdu spíše taková pionýrská doba. Generace, co v roce 2009 dělala předsednictví si ještě hodně pamatovala i jednání o vstupu Česka do EU, takže to představovalo i jiný vnitropolitický kontext. Předsednictví, tedy to současné, pro nás byla obrovská škola. Každý ministr k Evropské unii do nějaké míry „přičichl“ a kus evropské agendy si musel odpředsedat. Bavit se můžeme i o popularitě Evropské unie. Evropskou unii nemusíme nutně milovat, protože je to přeci jen produkt lidských rukou. Je ale důležité rozumět tomu, proč EU je, proč funguje, k čemu nám slouží a k čemu naopak neslouží, kolik stojí a kolik z toho máme. Mám dojem, že toto obecné povědomí se v naší společnosti začíná pomalu zlepšovat, což můžeme vidět i v průzkumech. K většímu povědomí Čechů o tom, co členství v EU znamená určitě napomáhá i to, že máme post ministra pro evropské záležitosti, který představuje jednoho z 18 členů vlády, který může toto téma trošku více „protlačovat“ a přenášet do zájmu médií. To je koneckonců hlavní popis jeho práce.
Minulý rok jsme oslavili 18. výročí České republiky v EU, máte tedy pocit, že jsme již dosáhli té pomyslné dospělosti?
Určitě. Myslím si, že o tom není sporu. Mediálně se samozřejmě vždy najde nějaký okamžik, kdy jsme se nezachovali správně, ale je to složité cvičení. Práce v EU není tak jednoduchá, jako například fungování naší vlády či parlamentu. V evropských strukturách se zájmy a koalice budují opravdu jen velmi složitě. Spojence musíme nějakým způsobem vždy přesvědčit, přimět a něco jim nabídnout. Mně tedy opravdu přijde, že se v EU dospěle již chováme. Náš český tým, který se o evropské záležitosti stará je plně profesionální a myslím si, že patříme ke spolehlivým členům evropského klubu. To ale neznamená, že musíme nadšeně vítat všechno, co z Evropské komise „vypadne“. Naopak je potřeba to vždy podrobit nějaké racionální analýze.
Sekce pro evropské záležitosti v budoucnu
Jaké jsou hlavní priority a vize Sekce pro evropské záležitosti do budoucna?
Po tom, co předsednictví skončilo, tak naše hlavní priorita byla se postavit zpátky na nohy, zotavit se a vrátit se do normálního stavu, ve kterém žijeme celý zbytek z těch 13 let, když nepředsedáme. To bych řekl, že se daří. Myslím, že jsme zakončili všechny zakázky, audity, finanční výkazy. Další priorita bude určitě orientace na nový institucionální cyklus. Do evropských voleb sice ještě zbývá rok, ale na druhou stranu legislativní cyklus se ukončí už někdy v únoru toho příštího. Plus španělské volby také trochu zamíchají kartami. Naše hlavní priorita tedy bude opravdu správně se podívat na ten další institucionální cyklus, na nové legislativní priority Evropské komise a kde se do nich budeme dostávat my, jako Česká republika. V příštím období budeme rozhodovat o dalším rozšíření, finančním rámci a dalších prioritách, takže je zásadní, abychom byli připraveni poctivě a v dobrých personálních kapacitách.
Děkuji Vám za rozhovor.
