V pátek 9. června zasedala Rada pro spravedlnost a vnitřní věci ve formaci ministrů spravedlnosti členských států. Ti se dohodli na společném postoji k pěti návrhům směrnic EU, jež otevírá cestu k zahájení jednání s Evropským parlamentem. Ministři jednali o boji proti organizované trestné činnosti a násilí na ženách či kriminalizaci porušování sankcí EU.
První z návrhů přichází se zpřísněním pravidel pro vymáhání a konfiskaci výnosů z trestné činnosti. Organizovaná trestná činnost je významnou hrozbou pro evropské občany, podniky, instituce a evropské hospodářství obecně. Zločinecké skupiny působí ve všech zemích EU a jejich činnost má často přeshraniční charakter. V 70 % případů operují zločinecké skupiny dokonce ve více než třech členských státech. Nejčastěji páchanými trestnými činy v Evropě jsou obchod s drogami, kybernetická kriminalita, podvody v oblasti spotřebních daní, převaděčství a obchodování s lidmi. Členské státy budou nyní mimo jiné povinny za určitých podmínek umožnit konfiskaci nevysvětleného majetku.
„Boj proti organizovanému zločinu je jednou z hlavních priorit švédského předsednictví. Důležitá rozhodnutí, která byla dnes přijata, zlepší schopnost orgánů činných v trestním řízení bojovat proti organizovanému zločinu a zároveň budou respektovat základní lidská práva. To posílí svobodu a bezpečnost všech občanů v členských státech EU.“
Gunnar Strömmer, švédský ministr spravedlnosti
Další úspěšný návrh se vztahuje k aktualizaci směrnice EU o boji proti obchodování s lidmi. Ta má nově zařadit mezi druhy vykořisťování i nucené sňatky a nelegální adopce. Úprava směrnice počítá se sankcionováním osob, které vědomě využívají služeb poskytovaných oběťmi obchodování s lidmi.
Rada rovněž dospěla ke shodě ohledně návrhu směrnice proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti. Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků jsou zásadní součástí demokracie a základních práv občanů EU. Cílem je zabránit neopodstatněným soudním řízením vedeným proti novinářům a obráncům lidských práv a stanovit pravidla a opravné prostředky proti tomuto typu řízení. Směrnice se ale bude vztahovat pouze na případy s přeshraničním prvkem.
Zasedání se taktéž zabývalo návrhem směrnice o boji proti násilí na ženách a domácímu násilí. Právě násilí na ženách patří celosvětově mezi nejčastější a nejrozšířenější formy porušování lidských práv. Fyzické nebo sexuální násilí zažila každá třetí žena v EU. Značný nárůst případů byl pak zaznamenán během pandemie covid-19. Návrh se rovněž věnuje problematice ohlašování násilí na ženách a opatřením na podporu a pomoc obětem, včetně jejich odškodnění.
Rada se také jednomyslně shodla na podpoře nové směrnice, která sjednocuje vymezení trestných činů a trestních postihů za obcházení a porušování sankcí EU. Omezující opatření jsou nezbytným nástrojem společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Unie je používá jako součást integrovaného a komplexního politického přístupu, jenž zahrnuje politický dialog a další doplňkovou činnost.
Ministři byli kromě uvedených návrhů informováni i o dalších projednávaných legislativních návrzích v oblasti spravedlnosti, jako je například probíhající jednání s Evropským parlamentem o ochraně životního prostředí, digitalizaci justice nebo návrhu na předávání trestních řízení mezi členskými státy.
Zdroj a foto: Rada EU
