Odbor pro předsednictví České republiky v Radě EU vykonával během českého půlroku v čele Rady EU funkci centrálního koordinátora. V čele odboru, kterému se jinak přezdívá i „centrální mozek předsednictví“ po celou dobu jeho působení stála ředitelka Alice Krutilová.
Jak jste se dostala k práci v oblasti evropských záležitostí?
Dostala jsem se k ní přes studium ve stejné oblasti. O tom, na jakou vysokou školu půjdu, jsem se rozhodovala zrovna v roce, kdy jsme vstupovali do EU, takže mi dávalo smysl se trochu podívat za hranice všedních dní. Studovala jsem tedy evropské záležitosti a měla jsem pak přirozeně zájem o to, jak tento obor funguje v praxi. Do státní správy jsem se pak dostala během prvního českého předsednictví v roce 2009. Potřebovala jsem nějakou praxi během vysokoškolského studia a spadlo to zrovna do období předsednictví. Tehdy jsem i poprvé nastoupila na Úřad vlády.
„Mám pocit, že během loňského předsednictví spolu lidé více mluvili“
Pracovala jste tedy na prvním i druhém českém předsednictví. Poprvé na pozici stážistky, a nyní ve funkci ředitelky Odboru předsednictví ČR v Radě EU na Úřadu vlády. Asi to byly naprosto odlišné zkušenosti, ale mohla byste je nějakým způsobem srovnat?
Při prvním předsednictví jsem potřebovala praxi do školy, takže jsem pracovala na Odboru koordinace evropských politik. Konkrétně jsem měla na starosti Výbor pro EU, což v praxi znamená, že připravujete jednání, program, děláte zápisy a obecně organizujete. To nebyla tedy úplně práce na nějaké konkrétní agendě, ale šlo o pozici, která se obecně věnovala spíše obsahové a koordinační části předsednictví a specificky Coreperu I. Vybavuji si, že v tom roce 2009 byli kolegové, kteří dělali předsednictví, lehce vyloučení na externím pracovišti a my jsme s nimi moc nepřišli do kontaktu. Ale teď vidím, že loňské předsednictví bylo v porovnání s tím předchozím daleko více propojené ve všech složkách, a to i v rámci Sekce pro evropské záležitosti. Všichni jsme seděli na těch samých poradách, posílali si přehledy toho, co děláme. Mám obecně pocit, že lidé spolu více mluvili. Práce na předsednictví v roce 2022 pro mě v porovnání s tím minulým byla také mnohem obsáhlejší. Jak jsem již říkala, v roce 2009 jsem koukala do obsahu, zatímco nyní jsme dělali všechno; od organizace, logistiky, kultury, komunikace až po takové věci jako záštity, veřejné zakázky, podklady. Najednou to vlastně bylo takové vše v jednom.
Alice Krutilová
Alice Krutilová vystudovala evropská studia a od roku 2021 je ředitelkou Odboru pro předsednictví ČR v Radě EU na Úřadu vlády České republiky, který je centrálním koordinátorem celého uplynulého českého předsednictví. Šest let působila i na Stálém zastoupení ČR při EU v Bruselu.
Co Vás na vaší práci nejvíc baví?
Během přípravy předsednictví a samotného předsednického půlroku mě nejvíce bavilo to, že jsem pracovala mezi lidmi, kteří byli naprosto nadšení pro věc, chtěli abychom uspěli, fyzicky i psychicky na tom krváceli a věnovali předsednictví maximum. Přišlo mi vlastně opravdu hezké, že je takový počet mladých lidí, kteří jsou do něčeho, jako je české předsednictví v Radě EU, ochotni tolik investovat, protože chtějí, aby Česká republika uspěla.
Co Vás na práci naopak nebaví?
Nikdy mě moc nebavila administrativa, která je však samozřejmě spojena se zákonnými požadavky, takže všichni chápeme, že se jednoduše dělat musí. Nicméně, někdy mám jednoduše pocit, že trochu dublujete činnosti, co děláte, protože potřebujete formalizovat výsledky. Je to hodně papírování a formalit, které sice nejsou zbytečné, ale jsou zatěžující a nepředstavují úplně kreativní část práce.
„Podepisovala jsem dokumenty stojíce na zastávce i s otevřeným počítačem v autě“
Když se vrátíme k tomu poslednímu předsednictví, vzpomínáte si na nejnáročnější okamžik, který jste zažila?
Jedním z nejnáročnějších momentů celkové přípravy bylo období těsně před zahájením předsednictví. Všechna předcházející předsednictví nás před tímto období varovala. U nás to bylo navíc spojeno i s tím, že jsme měli relativně novou vládu a po napadení Ukrajiny se přepisovaly obsahové i politické priority, takže obsahová příprava se dělala v relativně velkém časovém presu. K úspěšné přípravě organizační a logistické části potřebujete mít vysoutěženy všechny veřejné zakázky a nastavený mechanismus spolupráce se všemi ostatními resorty. To, že se během předsednictví pořádaly velké akce, politické i nepolitické, znamená, že je nutné vždy zajistit nějaký prostor, třeba deset dodavatelů i koordinaci na místě. Příprava tedy obnášela hodně přípravné práce se všemi aktéry. Jde o velmi dynamickou disciplínu a neustále se mění, kdo je pozvaný, kdo přijede, které země EU tam budou či nebudou. My jsme akcí během předsednictví dělali více než 300, takže to bylo velmi náročné. Nyní to shodou okolností byl již rok od momentu, kdy se odhalovalo logo a předsednické priority. Tehdy se dělala velká tisková konference, takže jsme paralelně řešili na spoustě osách velké množství věcí najednou. Jak jsem již popisovala, obnášelo to opravdu hodně administrativy. V jeden moment jsem podepisovala dokumenty stojíce na zastávce, s otevřeným počítačem v autě či ve frontě na letišti a jednoduše úplně všude, kde to slo. Valila se na nás miliarda různých věcí najednou a bylo to psychicky i fyzicky náročné období. Jakmile se tento koloběh rozběhne, tak už ho nezastavíte. Nám to naštěstí běželo vcelku dobře a například úvodní prezentace obsahových priorit a loga byla přijata pozitivně. Na velké tiskové konferenci je představoval pan premiér, pan bývalý ministr pro evropské záležitosti Bek a paní vedoucí Úřadu vlády a myslím si, že když viděli, že úvodní percepce novinářské obce i širší veřejnosti byla pozitivní, tak viděli, že příprava proběhla podle plánů.
A na co jste nejvíce pyšná?
Nejvíce hrdí jsme asi na to, že jsem všichni, a včetně účastníků, zvládli s úspěchem a přežili říjnový Pražský summit.
Šla byste do toho znovu?
Někdy před půl rokem jsem říkala, že ne. Tehdy jsem si jako jedinou možnost, jak do toho jít znovu představovala roli dobrého externího poradce, který bude říkat, co se má a nemá dít. Ale teď bych do toho vlastně znovu šla. Už si celá ta zkušenost asi sedla a hlavně jsme se všichni vyspali. Jsem samozřejmě i poučenější ve spoustě věcí a chceme nechat i nějaký odkaz budoucím generacím, aby v některých věcech třeba neplavali tak, jak jsem v nich zcela na začátku plavali my.
„Určitě bych si přála, aby, podobně jako naši partneři v zahraničí, občané vnímali to, že je naše předsednictví považováno za úspěšné a že je tento úspěch opřen o reálné výsledky. Když se například podívám na téma Ukrajiny, tak v této oblasti došlo za našeho předsednictví opravdu k velkému posunu."
Alice Krutilová, ředitelka Odboru pro předsednictví ČR v Radě EU
„Byla bych ráda, kdyby Češi viděli a vnímali ten respekt, který vůči nám ostatní evropské země mají“
Co byste si přála, aby si Česká republika a její občané z uplynulého předsednictví odnesli?
Já bych si určitě přála, aby, podobně jako naši partneři v zahraničí, občané vnímali to, že je naše předsednictví považováno za úspěšné a že je tento úspěch opřen o reálné výsledky. Když se například podívám na téma Ukrajiny, tak v této oblasti došlo za našeho předsednictví opravdu k velkému posunu. Byla bych ráda, kdyby Češi viděli ten respekt, který vůči nám ostatní evropské země mají a vnímali vylepšení jména České republiky, které z předsednictví vzešlo. Dále, aby si z toho půlroku česká společnost odnesla, že takový ten klasický diskurs, že tu máme „bruselský diktát“ a že nám někdo něco vnucuje, není pravdivý. Jsme členy nějakého klubu, kde dokážeme spolurozhodovat a jsme respektováni. Není to o tom, že nám někdo něco nutí, ale v Evropské unii jsme partnery, kteří pokud mají racionální a podložené argumenty, tak jsou vyslyšeni.
Další kroky Alice Krutilové
Jaké jsou Vaše aktuální plány?
Aktuálně plánuji odjet do Bruselu a pracovat.
Těšíte se zpátky do Bruselu?
Docela ano, protože je tam spousta lidí, které znám a jsem ráda, že si můžu otočit perspektivu a zase na evropské záležitosti pohlédnout trochu z druhé strany.
Mohla byste tedy trochu rozvést, co Vás čeká?
V Bruselu by mě mělo čekat místo tiskové mluvčí Stálého zastoupení. To pro mě znamená opět trochu návrat k obsahu. Povídali jsem si o přípravě předsednictví a ta byla z velké části o organizaci a koordinaci. Teď se tedy snad opět vrátím k tomu zmiňovanému obsahu, ať už jde o Coreper I či Coreper II. Příští rok nás navíc čekají volby do Evropského parlamentu nebo výročí 20 let ČR v EU a vzhledem k tomu, že ke komunikačním změnám dochází i na Úřadu vlády, doufám, že budeme schopni nastavit spolupráci, ve které bude mezi úřady a Stálým zastoupením více synergie.
Děkuji Vám za rozhovor.
