Polsko očekává, že mu Evropská unie pomůže financovat opatření k posílení ochrany jeho východní hranice. Uvedl to dnes podle agentury Reuters náměstek polského ministra zahraničí Pawel Jabloński. Polský vicepremiér a předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński už ve středu oznámil, že chce země zpřísnit bezpečnostní opatření kvůli obavám z přítomnosti bojovníků z Wagnerovy žoldnéřské skupiny v Bělorusku.
Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina nabídnout wagnerovcům možnost přesídlení do Běloruska vyvolalo mezi členskými státy NATO na východě Evropy obavy, poznamenala agentura Reuters. Bojí se, že jejich přítomnost povede k ještě větší nestabilitě v regionu.
Jak uvedl Kaczyński, Polsko se domnívá, že už nyní by v Bělorusku mohlo být 8000 bojovníků z Wagnerovy skupiny. Posílení ochrany hranic bude podle něj spočívat ve „zvětšení sil, které tam budou trvale přítomné,“ a zvětšení počtu různých překážek a prvků opevnění, které mají chránit polskou hranici v případě útoku.
Na dotaz, zda by měl Brusel pomoci Varšavě za tato opatření zaplatit, dnes Jabloński odpověděl, že „Polsko to očekává“ .“Evropská solidarita znamená podporovat země ohrožené destabilizací,“ řekl v rozhovoru s polským rozhlasem. „Tyto záruky je potřeba navýšit,“ dodal.
Polsko už několik let obviňuje režim autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že proti němu i dalším zemím EU vede hybridní válku. Jedním z jejích prvků je podle Varšavy i migrace. Bělorusko umožňuje vstup na svoje území lidem z krizových regionů na Blízkém východě nebo v Africe a posílá je pak k hranicím zemí EU, tedy i Polska. Krize na bělorusko-polských hranicích vyvrcholila na podzim a začátkem zimy 2021, kdy tam živořily tisíce migrantů snažících se dostat do EU. Polské úřady poté nechaly na části hranice vybudovat několikametrovou bariéru opatřenou kamerami a čidly pohybu.
Zdroj: ČTK, Pixabay
