Před 30 lety, 30. června 1993, byla Česká republika přijata za člena Rady Evropy. Ve stejný den se členem Rady Evropy stalo i Slovensko. Rozhodl o tom na svém zasedání ve Štrasburku výbor ministrů Rady Evropy. Počet členských zemí Rady Evropy se přijetím ČR a Slovenska zvýšil na 31, nyní je v této instituci 46 zemí starého kontinentu včetně 27 zemí EU.
Přijetí nebylo jednomyslné, a to jak v případě ČR, tak ani Slovenska. V případě České republiky se zdržel zástupce Lichtenštejnska a v případě Slovenska představitel Maďarska. Podmínkou přijetí je, aby ve výboru ministrů RE nikdo nehlasoval proti.
Rada Evropy je mezinárodní organizace podporující a monitorující spolupráci evropských zemí v oblastech jako jsou ochrana lidských práv, boj proti všem formám diskriminace, rozvoj demokracie, harmonizace právních řádů, ochrana životního prostředí nebo kultury. Rada Evropy sehrála roli průkopníka v boji za zrušení trestu smrti v Evropě a nabízí také právní poradenství zemím na celém světě.
Vznikla 5. května 1949 takzvanou londýnskou smlouvou, kterou v Londýně podepsalo deset nekomunistických evropských zemí (Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Británie). Za ideového otce Rady Evropy je označován bývalý britský premiér Winston Churchill. K dalším známým „otcům-zakladatelům“ patřil někdejší německý kancléř Konrad Adenauer nebo bývalý francouzský ministr zahraničí a premiér Robert Schuman.
V únoru 1991 se členem RE stalo také Československo, zánikem federace k 31.prosinci 1992 však jeho členství skončilo a jak ČR tak i Slovensko musely o přijetí do Rady zažádat znovu jako samostatné státy.
Tehdejší český ministr zahraničí Josef Zieleniec prohlásil, že ČR chápe Radu Evropy jako důležitou evropskou organizaci, která usiluje o respektování lidských práv nejen v členských zemích Rady, ale i v ostatních státech světa. Letos v květnu se summitu Rady Evropy v Reykjavíku zúčastnil i prezident Petr Pavel.
Zdroj: ČTK, Rada Evropy
