V pondělí 10. července se uskutečnilo první zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) pod vedením Španělska, na kterém Českou republiku zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Po představení priorit španělského předsednictví jednali ministři o revizi dlouhodobého rozpočtu EU či otázkách právního státu.
Jednání Rady odstartovalo představením priorit nového předsednictví s důrazem na agendu Rady GAC. Předseda Rady, kterým je španělský státní tajemník pro evropské záležitosti Pascual Navarro Ríos, zdůraznil zejména koordinační roli Rady GAC ve vztahu k přípravě Evropské rady a návrhu revize víceletého finančního rámce. Španělsko hodlá rovněž akcelerovat politiku rozšíření EU a v tomto kontextu plánuje vést diskuzi o adaptaci EU na budoucí výzvy. Důležitou prioritou španělského předsednictví je i posilování pravidel právního státu, toto téma se objeví na agendě každé Rady GAC v následujících šesti měsících. V neposlední řadě bude pozornost zaměřena i na řešení demografických výzev či vztahy s evropskými mikrostáty (Andorra, Monako, San Marino).
Dlouhodobý rozpočet EU
Ministři poté vedli politickou rozpravu o střednědobé revizi víceletého finančního rámce Unie na období 2021 – 2027 a prezentovali své první připomínky. Cílem Komise je dosáhnout dohody do konce letošního roku, aby navržené změny reflektoval již i rozpočet EU pro příští rok 2024. Rozprava o úpravě dlouhodobého rozpočtu bude pokračovat na příštím zasedání 19. září. Aktuální návrh zahrnuje:
• vytvoření nového finančního nástroje na pomoc Ukrajině v objemu až 50 miliard eur pro období 2024–2027, který bude pokrývat okamžité potřeby Ukrajiny a podporovat její obnovu a nutnou modernizaci na cestě k členství v EU
• zajištění dalších finančních prostředků ve výši 15 miliard eur k řešení vnitřního a vnějšího rozměru migrace a potřeb vyplývajících z globálních důsledků ruské agresivní války na Ukrajině
• návrh na zřízení Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP), jejímž cílem bude podpora dlouhodobé konkurenceschopnosti EU v oblasti kritických technologií. Zaměřovat se bude především na high-tech, digitální, čisté a bio technologie.
• zavedení mechanismu pro pokrytí vyšších nákladů na financování NextGenerationEU v důsledku bezprecedentního nárůstu úrokových sazeb
„Neutuchající podpora poskytování pomoci Ukrajině v boji, který již více jak 500 dní svádí s ruským agresorem, je pro nás samozřejmostí, proto oceňuji návrh Komise, který poskytuje rámec pro dlouhodobou a předvídatelnou pomoc této zemi. Celkově však revize víceletého finančního rámce musí zohledňovat současnou hospodářskou a politickou realitu v členských státech.“
Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti
Pravidelný dialog o stavu právního státu
Předsednictví také představilo své plány práce na hodnocení dialogu o právním státě, jehož cílem je přijetí závěrů Rady do konce roku 2023. Každoroční dialog zahrnuje pravidelné diskuse o vývoji v oblasti právního státu v jednotlivých zemích EU, přičemž dle Komise představuje jeden z klíčových nástrojů na ochranu a podporu právního státu. Dialog by měl být i nadále založen na každoroční zprávě Komise, jejíž verze pro rok 2023 byla zveřejněna 5. července.
Zpráva o právním státu zkoumá pozitivní i negativní vývoj ve všech členských státech ve čtyřech klíčových oblastech právního státu: soudní systém, protikorupční rámec, pluralita a svoboda sdělovacích prostředků a další institucionální otázky související se systémem brzd a protivah.
Zdroj: Rada EU, MZV
Foto: Rada EU
