Evropská unie by měla lépe chránit novináře či aktivisty, kteří kvůli své činnosti často čelí účelovým žalobám ze strany vlivných lidí. Shodli se na tom poslanci Evropského parlamentu, kteří podpořili návrh usnadňující ukončení vykonstruovaných soudních případů. Týkat se má i těch případů, které zahrnují více než jeden stát. Na konečném znění pravidel začnou nyní europoslanci jednat se španělským předsednictvím Rady EU.
Návrh chránící novináře před mocnými lidmi, o jejichž spojení s korupcí či praním špinavých peněz novináři proti jejich vůli informují veřejnost, předložila loni Evropská komise (EK). Podle místopředsedkyně unijní exekutivy Věry Jourové je jeho přijetí potřeba, neboť se zastrašující žaloby stávají stále častěji nástrojem v rukou mocných lidí. Připomněla, že zavražděná maltská investigativní novinářka Daphne Caruana Galizia před svou smrtí čelila více než čtyřem desítkám soudních sporů, když odhalovala propojení organizovaného zločinu a politiky.
„Novinářská práce vyžaduje odvahu. Novináři by však neměli být nuceni být odvážní, aby svou práci mohli vykonávat.“
Roberta Metsola, předsedkyně Evropského parlamentu
Europoslanci se shodli, že oběti zastrašujících žalob budou moci požádat, aby byly tyto žaloby zamítnuty v úvodním stadiu soudního řízení. Žalující strana bude muset v takovém případě dokázat, že je žaloba opodstatněná. Oběť zamítnuté účelové žaloby bude navíc moci požádat o odškodnění za psychickou újmu či poškození pověsti. Veškeré náklady spojené se soudem by měl nést žalobce.
Pravidla by se měla vztahovat i na případy, kdy jsou žalobce a novinář z jiného státu nebo se konkrétní novinový článek, příspěvek na webu či umělecké dílo dotýká více zemí a lze v nich k němu získat přístup na dálku.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Unsplash
