Policie v Barceloně dnes zadržela europoslankyni a katalánskou političku Claru Ponsatí, která ve Španělsku čelí obvinění kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Informují o tom španělská média. Ponsatí byla zadržena na základě zatykače kvůli tomu, že se v dubnu nedostavila k soudu k podání výpovědi. Tato katalánská politička je členkou strany Junts, která může hrát rozhodující roli při hlasování o důvěře novému španělskému premiérovi po nedělních volbách.
Ponsatí, která je členkou Evropského parlamentu od roku 2020, byla v roce 2017 krátce ministryní školství v regionální vládě tehdejšího katalánského premiéra Carlese Puigdemonta. S ním také koncem října 2017 utekla do Belgie poté, co jí a dalším katalánským separatistickým politikům hrozilo zatčení kvůli obvinění ze vzpoury. Ponsatí se posléze přestěhovala do Skotska, kde přednášela na univerzitě.
Šestašedesátiletá Ponsatí je podle deníku El País obviněna jen z takzvané neposlušnosti, za což jí nehrozí trest vězení, ale jen zákaz výkonu veřejných funkcí. Čin neozbrojené vzpoury totiž španělský parlament za vlády Pedra Sáncheze z trestního zákoníku vypustil. Reforma začala platit letos v lednu a díky ní už ani Puigdemont nečelí obvinění ze vzpoury, ale jen z neposlušnosti kvůli nedodržování soudních rozhodnutí a ze zpronevěry, protože jako katalánský premiér použil finance autonomního regionu na uspořádání neústavního referenda.
Za vzpouru (sedición) bylo v roce 2019 kvůli referendu odsouzeno několik katalánských politiků k vysokým trestům vězení, nejvíce, 13 let, dostal Oriol Junqueras, někdejší místopředseda katalánské vlády. V roce 2021 jim Sánchezova vláda udělila milost. Za tento druh vzpoury hrozily tresty od deseti do 15 let vězení, než čin reforma zákoníku změnila na vážné narušení veřejného pořádku, za což je sazba tři až pět let vězení.
Ve španělském trestním zákoníku ale stále zůstal čin zvaný rebellion (česky také vzpoura), který ale předpokládá účast v teroristické skupině a použití zbraní. Reforma rovněž snížila tresty za zpronevěru, pokud nedošlo k obohacení, a to ze 12 let na nejvýše čtyři roky.
Zdroj: ČTK
Foto: Evropský parlament
