Přinášíme vám stručný výběr zahraničních aktivit Evropské unie za měsíc červenec 2023.
NATO Vilnius
NATO na vilniuském summitu přijalo balíček ustanovení týkajících se několikaletého programu pro Ukrajinu a její cestě ke členství, vytvoření Rady NATO-Ukrajina a také zjednodušení přístupového procesu do aliance. Skupina velkých ekonomik G7 na summitu dala bezpečnostními zárukami najevo, že podpora Ukrajiny potrvá tak dlouho, jak bude potřeba, uvedl americký prezident Joe Biden. Ukrajina na oplátku musí podstoupit řadu reforem, které se týkají soudnictví, jeho nezávislosti a svrchovanosti práva, boje s korupcí nebo také svobody médií.
Český prezident Petr Pavel na okraj summitu jednal také s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem. Jednání se týkalo otázek ohledně energetické bezpečnosti, spolupráce v podpoře Ukrajiny, vztahu s Čínou a norském pohledu na spolupráci s Čínou právě v oblastech, ve kterých se snaží evropské státy zachovat strategickou nezávislost. Diskutovalo se také o české kandidatuře na nestálé členství v Radě bezpečnosti OSN.
Turecko na summitu mimo jiné odsouhlasilo vstup Švédska do NATO.
EU-CELAC
Díky iniciativě španělského předsednictví v Radě EU jednali po osmi letech lídři evropského bloku a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) v Bruselu. Ústředním tématem jednání byly možnosti spolupráce v kontextu současného světového dění, zejména ovlivněného konfliktem na Ukrajině.
EU chce investovat v Latinské Americe 45 miliard eur (přes bilion korun) do projektů spojených s přechodem ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství. EU se tak snaží vyvážit vliv Číny, která v posledních dvou dekádách výrazně posílila své ekonomické vazby v Latinské Americe a vliv Ruska jehož spojenci jsou autoritářské vlády Kuby, Venezuely, Nikaraguy nebo Brazílie, která vyzývá k ukončení konfliktu, ale bez jasného vyjádření podpory Ukrajiny.
EU-Tunisko
Tuniský prezident Kaís Saíd spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen v Tunisu podepsali dohodu o strategickém partnerství. Týdny jednání mezi EU a Tureckem vyústily právě v tuto dohodu, jedná se konkrétně o poskytnutí významné pomoci Tunisku ve výši jedné miliardy eur na pomoc s konsolidací veřejných financí a řešení hospodářské krize, aby následně mohlo Tunisko zajistit regulaci nelegální migrace výměnou za tuto pomoc od EU. Tunisko se totiž stalo významnou křižovatkou do Evropy pro nelegální migranty, což na druhé straně zatěžuje Itálii. Trasa migrace pokračuje přes italský ostrov Lampedusa a v poslední době patří k těm nejvytíženějším.
Podle italského ministerstva vnitra dorazilo letos na břehy Itálie v prvním pololetí více než 75 tisíc nelegálních migrantů, což je více než dvojnásobný nárůst oproti loňskému roku. Nizozemský premiér Mark Rutte dále komentuje dohodu mezi EU a Tuniskem jako „partnerství, které podpoří hospodářský růst, zaměstnanost a vyhlídky turecké ekonomiky včetně přechodu k udržitelné energetice.“ Co se týče migrace, uvádí, že „schválené dohody naruší modely pašeráků a obchodníků s lidmi a posílí hraniční kontroly.“ Podobnou dohodu, týkající se nelegální migrace, už v minulosti učinila EU s Tureckem.
EU-Japonsko
Na 29. summitu EU-Japonsko jednali o aktuálním dění předseda Evropské rady Charles Michel, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a japonský premiér Fumio Kišida. Jednalo se hlavně o vývoji vztahů na mezinárodní a regionální úrovni, konfliktu na Ukrajině, vztazích s Čínou a indopacifickým regionem, hovořilo se také o spolupráci v bezpečnostních otázkách, zejména o otázce zajištění hospodářské bezpečnosti. Evropská unie navíc prohloubí spolupráci s Japonskem v oblasti čipů. EU bude prostřednictvím přístupu k dotacím podporovat japonské polovodičové společnosti, které uvažují o působnosti v regionu.
Vztahy mezi EU a Japonskem jsou založené na silném a dlouhodobém partnerství. Japonsko představuje pro EU nejbližšího spojence v indopacifickém regionu. Vzájemné vztahy jsou podpořeny dohodou o strategickém partnerství a dohodou o volném obchodu.
Autor: Aneta Drdová, Eurocentrum Brno