V průběhu léta schválila Rada EU letošní specifická doporučení pro jednotlivé členské státy EU, jako součást tzv. jarního balíčku dokumentů. Příprava a následné schválení jarního balíčku je součástí každoročního cyklu koordinace hospodářských a sociálních politik EU, tzv. evropského semestru. Primárním cílem evropského semestru je vybudovat zdravou a odolnou ekonomiku, zajistit její konkurenceschopnost a dlouhodobou prosperitu EU.
Otázky sociálního a hospodářského rozvoje EU jsou pak provázány i s plněním cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, SDGs), přijatých na půdě Valného shromáždění Organizace spojených národů v roce 2015. Jarní balíček, stejně jako celý semestr, tak reflektuje pokroky členských států v plnění i těchto mezinárodních cílů.
„OZELEŇOVÁNÍ“ EVROPSKÉHO SEMESTRU
Součástí jarního balíčku evropského semestru jsou spolu s návrhy specifických doporučení Rady EU jednotlivým zemím a dalšími analytickými dokumenty i zprávy o jednotlivých zemích. Oba zmíněné dokumenty jarního balíčku evropského semestru sledují proces plnění jednotlivých cílů udržitelného rozvoje. Zohledňování environmentálních evropských priorit v rámci koordinace hospodářských politik vedlo k tzv. ozeleňování evropského semestru, jehož součástí se tak stalo i sledování pokroku v oblasti plnění cílů SDGs. Doporučení adresovaná ČR na roky 2019 – 2022 se týkala širokého spektra oblastí politiky, které souvisí s 12 ze 17 cílů udržitelného rozvoje. Rovněž letošní Zpráva o ČR v sobě zahrnuje mimo jiné i aktualizované informace o pokroku při plnění SDGs v jednotlivých členských státech.
AGENDA 2030
SDGs představují soubor 17 globálních cílů, které spadají pod vzájemně se doplňující pilíře sociálního, ekonomického či environmentálního rozvoje. Tento ucelený systém rozvoje pokrývá cíle rozdělené do klíčových oblastí, jako například lidé a zajištění jejich důstojného života nebo ochrana naší planety a udržitelné čerpání přírodních zdrojů. Neméně důležité jsou cíle spadající pod další oblasti jako například zajištění celosvětové prosperity, vytvoření mírumilovné a inkluzivní společnosti, nebo vznik globálního partnerství pro udržitelný rozvoj postaveném na základě globální solidarity všech zemí. EU a její členské státy se k plnění cílů udržitelného rozvoje zavázaly prostřednictvím globální rozvojové strategie OSN – Agenda 2030. Tato strategie přímo navazuje na úspěšnou agendu Rozvojových cílů tisíciletí, kterou v mnoha směrech rozšiřuje a vytváří tak komplexnější rámec pro ukotvení udržitelného rozvoje. K naplňování SDGs, a Agendy 2030 se zavázala i vláda ČR, prostřednictvím Strategického rámce ČR 2030.
ČR A PLNĚNÍ JEDNOTLIVÝCH SDGs
Dle Zprávy Komise je v případě ČR patrný pokrok při plnění všech SDGs, zejména těch souvisejících se spravedlností a snižováním nerovností a chudoby. Konkrétně se jedná o cíle SDG 1 Konec chudoby a SDG 10 Méně nerovností. Pozitivní vývoj v této oblasti se v praxi promítá například do nízkého procenta lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením. V plnění těchto cílů je ČR lídrem a dosahuje v nich výsledků, které jsou výrazně nadprůměrné v porovnání s ostatními členskými státy. V rámci pokroku v naplňování cílů SDGs Komise zároveň ocenila pozitivní vývoj v oblasti odstraňování genderových nerovností, zvýšení podílu obnovitelné energie a dekarbonizace energetického mixu. K plnění SDG 7 Dostupné a čisté energie rovněž přispívá i čerpání finanční podpory z tzv. Nástroje pro oživení a odolnost prostřednictvím provádění reforem a investic v rámci Národního plánu obnovy, zejména kapitoly REPowerEU, zaměřené na odchod od fosilních paliv z Ruska. ČR dle Zprávy Komise dosáhla zlepšení výsledků i v plnění cílů souvisejících s ekonomickým růstem a makroekonomickou stabilitou, zejména co se týče plnění SDG 8 Důstojná práce a ekonomický růst. Dosahování nadstandardních výsledků v rámci SDG 8 je patrné prostřednictvím míry nezaměstnanosti, která je v ČR dlouhodobě nejnižší ze všech členských států EU.
Komise však stále poukazuje na prostor pro zlepšení, jak ve zmíněných oblastech genderové nerovnosti, tak i v oblasti klimatu a udržitelnosti životního prostředí. Z těchto dvou oblastí vyvstávají i nejproblematičtější cíle, ve kterých ČR výrazněji zaostává za evropským průměrem. Především se jedná o SDG 13 Klimatická opatření a SDG 5 Rovnost mužů a žen. Zpráva Komise rovněž doporučuje zrychlit pokrok v případě cílů reflektujících zdravý životní styl a rozvoj v oblasti vzdělávání, jedná se tedy zejména o SDG 3 Zdraví a kvalitní život a SDG 4 Kvalitní vzdělávání. ČR nadále pracuje na přibližování se k evropskému průměru v plnění SDGs v oblasti produktivity, s kterou souvisí hlavně SDG 9 Průmysl, inovace a infrastruktura a v oblasti globální a celospolečenské stability související s nutností dalšího pokroku v plnění SDG 16 Mír, spravedlnost a silné instituce a SDG 17 Partnerství ke splnění cílů. V kontextu těchto SDGs, Komise doporučuje zaměřit se na zlepšení vnímání míry korupce v zemi a navýšení oficiální rozvojové pomoci ČR.
Pro udržení pozitivního vývoje v plnění jednotlivých cílů udržitelného rozvoje v ČR je nutná provázanost jejich plnění s procesy a nástroji na úrovni EU, ať už je to evropský semestr nebo Národní plán obnovy. Potvrzení závazků Agendy 2030 členskými státy EU a pravidelné unijní monitorování pokroku v oblasti udržitelného rozvoje vede k posilování a k efektivnějšímu naplňování SDGs s jasným cílem transformovat náš svět směrem k udržitelné budoucnosti.
Autor: Jana Truchlá, Odbor věcných politik EU, Úřad vlády ČR
