Lídři EU: Emmanuel Macron, od finančního inspektora a investičního bankéře po prezidenta Francie

Přinášíme vám nový „seriál“ Lídři EU, tentokrát o hlavách států Evropské unie. Dnes vám představíme Emmanuela Macrona, francouzského prezidenta. Jaký byl jeho život a kariéra před vstupem do prezidentského úřadu? Jaké zajímavé evropské koncepty vytvořil? A jak se staví k válce na Ukrajině? Čtěte dál a dozvíte se více!

MLÁDÍ A STUDIUM

Emmanuel Macron se narodil v Amiens v severní Francii v roce 1977 do rodiny lékařů. V roce 2001 získal magisterský titul z oboru veřejné politiky na prestižní univerzitě Sciences Po v Paříži a zároveň i z oboru filosofie na univerzitě Paris Nanterre University. Dále pokračoval ve Štrasburku na univerzitě École Nationale d’Administration, jedné z nejprestižnějších univerzit ve Francii, která má pověst rychlé cesty k politické moci. Ve 26 letech absolvoval šestiměsíční stáž na francouzském velvyslanectví v Nigérii.

POLITICKÁ KARIÉRA

V roce 2004 započal Macron svou kariéru ve veřejné službě na pozici finančního inspektora na ministerstvu financí a hospodářství.  Co se týče politické příslušnosti, Macron byl členem Socialistické strany, avšak pouze mezi lety 2006 – 2009. 

Po čtyřech letech  práce na ministerstvu post opustil a začal se angažovat v soukromém sektoru jako investiční bankéř.

Do veřejného sektoru se vrátil v roce 2014 na pozici ministra hospodářství. Ve vládě měl však zásadní spory se socialisty. Po dvou letech proto založil vlastní středové liberální politické hnutí pod názvem En marche! (Vpřed!/Na pochod!) a rezignoval na funkci ministra.

Za nové hnutí kandidoval v prezidentských volbách v roce 2017. I přes počáteční skepsi veřejnosti nakonec uspěl, a stal se tak francouzským prezidentem, a současně první osobou v historii páté republiky (ústavní systém Francie platný od roku 1958), která vyhrála prezidentský úřad bez podpory socialistů nebo gaullistů. Současně se jednalo o jediného silného proevropského kandidáta.

Svůj mandát prezidenta obhájil i v dalších prezidentských volbách, které se konaly v minulém roce.

© ČTK, Profimedia. Inaugurace prezidenta Macrona, květen 2022.

Více informací o studiu, osobním životě a nečekaném politickém růstu naleznete v následujícím videu z období prezidentských voleb 2017:

MACRON A EVROPSKÁ UNIE

Evropské politické společenství a zasedání v Praze

Koncept Evropského politického společenství má své kořeny právě u francouzského prezidenta Macrona, který jej navrhl. Tato iniciativa má zajistit lepší spolupráci mezi státy EU, Ukrajinou a dalšími zeměmi.

Evropské politické společenství si klade za cíl:

  • podporovat politický dialog a spolupráci se zaměřením na řešení otázek společného zájmu
  • posílit bezpečnost, stabilitu a prosperitu evropského kontinentu.

První summit byl uspořádán v říjnu 2022 na Pražském hradě během českého předsednictví v Radě EU. Hlavními tématy byly problémy EU způsobené zejména ruskou agresí na Ukrajině a vysokými cenami energií.

Druhé zasedání společenství proběhlo letos v červnu v Moldavsku, kterého se fyzicky zúčastnil i ukrajinský prezident Zelenský.

Praha 2022. © Rada EU, Evropská rada
Praha 2022. © Rada EU, Evropská rada

Konference o budoucnosti Evropy

Záměr uspořádat konferenci o budoucím směřování evropského kontinentu postavenou na co nejširší účasti občanů poprvé vyslovil na jaře roku 2019 francouzský prezident Emmanuel Macron. O několik měsíců později pak nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen potvrdila závazek Konferenci o budoucnosti Evropy uspořádat.

Diskuzní platforma, která fungovala dva roky, si kladla za cíl formou série debat s veřejností umožnit občanům celé Evropy sdílet své myšlenky a názory na fungování EU a přímo tak ovlivnit utváření její budoucnosti. 

Konference byla slavnostně zakončena dne 9. května 2022. Nyní se pozornost zaměřuje na návazná opatření opírající se o závěrečnou zprávu.

Podpis společného prohlášení o Konferenci o budoucnosti Evropy, 10. března 2021. © Rada EU, Evropská rada

Brussels Institute for Geopolitics (BIG)

Macron spolu s německým kancléřem Scholzem a nizozemským premiérem Ruttem přispěli ke vzniku nového think tanku zaměřeného na geopolitiku, který byl schválen v Praze v Hrzánském paláci 7. října 2022

Brussels Institute for Geopolitics (BIG) je neziskové mezinárodní sdružení s podporou Francie, Německa, Nizozemí, Česka, Dánska a Portugalska. Think tank tvoří výzkumy současných geopolitických trendů a analýzy z oblasti bezpečnosti, průmyslu či energetiky.

Zleva Olaf Scholz, Mark Rutte, Emmanuel Macron, 7.10. 2022 Praha. © ČTK, Profimedia.

UKRAJINA

Francouzský prezident podporuje vstup Ukrajiny do Evropské unie. Francie Ukrajinu navíc podporuje i politicky a vojensky a nově se v neděli 3. září hlavy obou států dohodly na výcviku ukrajinských pilotů ve Francii. 

V únoru minulého roku se Macron setkal v Moskvě s ruským prezidentem Putinem, aby předložil požadavek na ukončení konfliktu.

Od začátku ruské invaze byl Macron iniciativní osobou, která zprostředkovávala komunikaci mezi oběma znepřátelenými zeměmi, avšak doposud byla jeho rétorika opatrná, kvůli čemuž byl několikrát kritizován. Jeho kritika vůči Rusku však v posledních měsících velmi zesílila a Francie je momentálně pro Ukrajinu velmi důležitým partnerem.

V červnu 2022 francouzský prezident také navštívil prezidenta Zelenského v Kyjevě, kam dorazili i italský premiér Draghi, německý kancléř Scholz a rumunský prezident Iohannis.

© ČTK, Profimedia

Sdílet tento příspěvek