Instituce EU poskytují díky široké škále aktivit, programů a politik zajímavé pracovní pozice, které mohou kandidátům výrazně pomoci v profesním růstu. Příležitosti pracovat v institucích EU mohou využít jak zkušení odborníci, tak i uchazeči bez vysokoškolského vzdělání a bez rozsáhlé předchozí praxe. Pomocnou rukou uchazečů i pracovníků v evropských institucích je Linda Messias.
Jak jste se dostala k práci v oblasti evropských záležitostí?
Do Bruselu jsem přijela jako studentka v roce 1998 na roční dobrovolnickou službu. Tenkrát jsem dokonce ještě potřebovala studentské vízum, protože jsme byli přístupovou zemí. S velkou euforií jsem se účastnila různých akcí v evropské čtvrti. Pamatuji si, že velký dojem na mě udělal Den Evropy a i tenkrát ve mně bylo vnitřně silné to, že EU je pro Česko jasnou volbou. Po škole mě to profesně zaválo trochu jinam. V roce 2008 jsem začala pracovat na Ministerstvu zahraničních věcí v Evropské sekci, kde jsem pomáhala s logistickou přípravou akcí, které probíhaly pod hlavičkou MZV. Po této zkušenosti jsem pokračovala na kulturním odboru, odkud jsem zamířila do Brazílie na konzulát a poté jsem si na dva roky vyzkoušela práci na Odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. V rámci rotace se objevila zajímavá pozice zaměřená na podporu našich občanů do EU institucí a od dubna 2018 do srpna 2023 jsem pracovala na Stálém zastoupení České republiky při Evropské unii v Bruselu.
Dle mých informací se Vaše mise na Stálém zastoupení chýlí ke konci. Prozradíte, kam povedou Vaše další kroky?
Velmi si vážím toho, že to Česká republika s podporou Čechů v institucích myslí velmi vážně a pracuje na tom, aby kontinuita aktivit a vloženého úsilí byla zajištěna. Důkazem této snahy je právě i moje vyslání na Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost v Evropské komisi. Věřím, že se mi tímto mým prozatím dvouletým působením v Komisi podaří být prospěšnou spojkou pro všechny české uchazeče.
Jak si Česká republika vede v podílu zastoupení českých pracovníků v institucích Evropské unie?
Čistě statisticky si Česká republika nevede příliš dobře. Podíl zaměstnanců je nižší, než by vůči počtu obyvatel měl být. Nejedná se však o nějaké pevně stanovené kvóty, které by pro nás někdo rezervoval. O místa musíme soutěžit s ostatními Evropany. Čeští úředníci tento deficit kompenzují vysokou kvalitou odvedené práce.
Pověst Čechů v Evropské unii je velmi dobrá. Jsme pracovití, rychlí, spolehliví a je-li to možné, vždy se snažíme dobrat výsledků. Možná to zní velmi obyčejně, ale je to velká věc. Naší efektivitou můžeme Evropě jednoznačně přispět.
Jsme v institucích EU vidět, ale mohli a měli bychom být viděni určitě více. Na srdci nám leží především zastoupení českých občanů nejen v Evropské komisi, kde je celkový podíl nyní 1,6 a v ideálním případě by pak mohl být 3,1, nebo vyšší, ale také v dalších institucích EU a agenturách EU. Agentury jsou Čechy polozapomenuté a to i přesto, že se nachází ve všech členských státech EU a mají na starosti implementaci evropských politik. Jestli Čechům pak obecně něco jde, tak je to orientace na praktické dopady a jasný výsledek, takže si myslím, že právě to malé množství Čechů v agenturách je něco, na co bychom se měli více zaměřit do budoucna. Ráda bych uvedla, že pověst Čechů v Evropské unii je velmi dobrá. Jsme pracovití, rychlí, spolehliví a je-li to možné, vždy se snažíme dobrat výsledků. Možná to zní velmi obyčejně, ale je to velká věc. Naší efektivitou můžeme Evropě jednoznačně přispět a projevilo se to právě i během českého předsednictví, kdy Češi uzavřeli více legislativních návrhů, ačkoli personální posílení mělo své limity. Naše iniciativnost, houževnatost a směřování na výsledek je něco, o co bychom se měli opřít i nadále, i když zrovna Unii nepředsedáme a využít naší skvělé reputace loňského úspěšného předsednictví.
Linda Messias
Linda Messias do Bruselu přijela poprvé v roce 1998 na dobrovolnickou službu. V roce 2008 začala pracovat na Ministerstvu zahraničních věcí v Evropské sekci. Po této zkušenosti pokračovala na kulturním odbor MZV, odkud zamířila do Brazílie na konzulát. Od dubna 2018 do srpna 2023 pracovala na Stálém zastoupení České republiky při Evropské unii v Bruselu.
Co je dle Vás hlavní překážkou pro zvýšení podílu Čechů v institucích EU?
Stálo by za to vypracovat odbornou studii, analýzu nebo zorganizovat seminář na toto téma. Těch rovin je podle mě celá řada a je primárně třeba vyzdvihovat atraktivitu pracovních nabídek v EU, včetně vyzdvihnutí důležitosti českého vkladu. Jsem přesvědčená o tom, že s naším profesionálním přístupem máme co nabídnout. V České republice převládá narativ, jak o nás Brusel rozhoduje a je na nás Čechy zlý a v lidech to pak jako výsledek nevzbuzuje vůči evropskému systému sympatie, natož aby ho chtěl spoluutvářet. Myslím si, že musíme prezentovat možnosti práce takové, jaké opravdu jsou. Atraktivní pracovní prostředí i finanční ohodnocení, zajímavé pracovní příležitosti a benefity, plus práce v multinárodním prostředí, která je nesmírně prospěšná a smysluplná pro všechny Evropany a tudíž i pro občany České republiky.
Přibližně před týdnem jsme dělali rozhovor se Štěpánem Pechem, ředitelem Odboru evropské institucionální a právní podpory, jehož odbor se podporou Čechů v institucích Evropské unie zabývá především v koordinační rovině. Jak konkrétně Čechům pomáháte Vy ze Stálého zastoupení?
Odbor evropské institucionální a právní podpory má hlavní gesci nad Strategií podpory Čechů v EU institucích, ve spolupráci s dalšími spolugestory. Stálé zastoupení má na starosti hlavně praktickou část implementace pomoci Čechům v institucích EU. Já jsem byla doposud kontaktním bodem pro české uchazeče a praktickou spojkou v terénu. Pomáhala jsem s konkrétními věcmi, tzn. zjištění nějaké informace, propojení na konkrétního člověka, organizace akcí a školení, podpora Čechů ve výběrových řízeních na manažerské pozice a vysílání kolegů z české státní správy do EU institucí. Snažila jsem se reagovat co nejrychleji, protože žadatel většinou informaci potřebuje co nejdříve. Osvědčilo se mi si s lidmi krátce zatelefonovat, protože dost často nemohou vědět, na co se mají ptát a můžeme společně napřímo zohlednit individuální situaci.
Myslím si, že cílená osvěta přes kariérní poradce a vysoké školy, která by mířila přímo k potenciálním zájemcům o práci, je žádoucí. Zajímavou příležitostí k reflexi byli čeští vysokoškoláci, co přijeli na výpomoc během českého předsednictví.
Kromě toho, že máte na starosti podporu Čechů a Češek institucích, tak jste se nemalou částí podílela i na průběhu loňského předsednictví ČR v Radě EU. Jaká byla přesně Vaše role v rámci českého půlroku v čele Rady?
Moje role zůstala totožná, jen akcí bylo podstatně více. Na Stálém zastoupení bylo 60 stážistů z českých vysokých škol a s mojí stážistkou jsme pak spoluorganizovaly akce i směrem do České republiky. Konkrétně šlo např. o celorepublikovou akci o kariéře v EU, na které jsme spolupracovali s dalšími studentskými velvyslanci kariéry. Stážistům, kteří pracovali jako posily na předsednictví, jsme se pak snažili dát praktický návod k tomu, jak funguje kariéra v EU a zejména program placených stáží sloužících jako odrazový můstek dál. To je vlastně hlavní téma mé práce; poskytovat kvalitní informace, které sice samozřejmě jsou k dispozici, ale je jich příliš. My se je snažíme lidem nabídnout v koncentrované podobě, protože složité výběrové řízení může být právě to, co Čechy a Češky od práce v institucích odrazuje. V situaci, kdy Česká republika nemá nezaměstnanost a perspektivní práce se po škole dá nalézt snadno, se prokazuje, že naši lidé nemají tak velkou motivaci se hlásit do výběrových řízení mimo Českou republiku, ačkoli jsme součástí EU a náš život je členstvím ovlivněn. Myslím si, že cílená osvěta přes kariérní poradce a vysoké školy, která by mířila přímo k potenciálním zájemcům o práci, je žádoucí. Zajímavou příležitostí k reflexi byli čeští vysokoškoláci, co přijeli na výpomoc během českého předsednictví. Řada z nich nám říkala, že bez přímé poptávky, kterou univerzity vůči nim publikovaly, by si netroufli ani pomýšlet na kariéru v Bruselu. I pro talentované mladé lidi zůstává práce tady něčím nedotknutelným až možná abstraktním, takže pro nás je to znamení, že v nastavení prezentace kariéry v EU je stálé co vylepšovat.
Máte pocit, že předsednictví změnilo obraz Evropské unie v České republice, a to konkrétně ve Vaší oblasti působení? Pozorujete, že mají jak mladí lidé, tak i zkušenější zaměstnanci větší povědomí o pracovních nabídkách v Evropské unii?
Řekla bych, že ano. Stále máme co zlepšovat. Myslím si, že například již dlouho funkční kurz o tom, jak uspět ve výběrových řízeních do EU institucí, který pořádala mnoho let Vysoká škola ekonomická a později i např. Fakulta sociálních studií UK, získal ještě mnohem více na prestiži, když si k němu vytvořila širší nadstavbu i celá Univerzita Karlova. My nyní věříme, že se tento model kurzu bude replikovat a řetězit po celé České republice, aby studenti měli možnost zjistit, jakým způsobem přijímací řízení fungují. Věřím, že se to povědomí obecně zlepšuje a pokud absolventi budou chtít pracovat na evropských agendách, velmi jim doporučujeme začít například v české státní správě.
Co Vás na Vaší práci baví nejvíce?
Nejvíce mě baví právě konkrétní výstupy a dopady mé práce, od obyčejného rozhovoru a školení až po velkou akci s vysokým státním úředníkem nebo zástupci ministerstev. Někdy jde o opravdu hezké situace, kdy například mladý stážista z Evropské komise během pár let nastoupí jako kolega na Stálém zastoupení nebo se mu podaří získat smlouvu v místě dřívějšího působení. Nebo když sem někdo přijede na krátkodobou expertní stáž do Komise a pak je vyslán na Stálé zastoupení. Samozřejmě také když se podaří proměnit nějakou nominaci nebo získat manažerský post. To nám dělá opravdu velkou radost, i když k tomu třeba přímo nepřispějeme.
Co je naopak Vaší nejméně oblíbenou částí?
Asi jako pro každého úředníka je někdy zdlouhavá a nepřívětivá administrativní stránka věci. Myslím si, že to je často i překážkou pro to věnovat se důležitějším činnostem. Někdy musíte absolvovat dlouhé administrativní kolečko a vyplnit hodně formulářů, ovšem nenechat se těmito překážkami odradit k naší práci prostě patří.
Jak trávíte volný čas, když za sebou zavřete dveře kanceláře?
V Bruselu je celá řada možností. Já si většinou potřebuji hlavně vyčistit hlavu, takže volím nějaký sport, výlet za uměním nebo do přírody. Doma občas pořádáme neformální akce, a protože s manželem rádi vaříme, i dobré jídlo mi určitě pomáhá v tom, abychom se odreagovali.
Jak byste namotivovala mladé Čechy a Češky, kteří by měli zájem o práci v evropských institucích?
Tuto otázku si s kolegy klademe denně, protože my, co v Bruselu žijeme, jen těžko hledáme otazníky. Snažíme se proto motivovat právě cestou Bruselu jako města kultury, dobrého jídla, pití s centrální polohou. Za dvě hodiny jste v Londýně a za hodinu a čtyřicet minut v Paříži. Je to multikulturní město, které skýtá možnosti pro osobní i pracovní život. Taky se samozřejmě snažím přiblížit benefity pracovních zkušeností v institucích, které vás opravdu někam posunou a umožní rodinám být v mezinárodním prostředí a rozšířit si tak horizonty. Jako úředník v EU máte nárok na to, aby vaše děti chodily do mezinárodní Evropské školy. Za velký benefit považuji možnosti neplaceného volna a mobilitu v rámci institucí. Když tady pracujete, můžete požádat o změnu pracovních podmínek; je tu běžná flexibilní pracovní doba, částečné úvazky, práce z domova. Evropské instituce se snaží být moderním zaměstnavatelem a myslím si, že prostředí může být atraktivní pro všechny kolegy.
Děkuji za rozhovor.
