Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen dnes v tradičním Projevu o stavu Unie (SOTEU) na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku uvedla, že se podařilo splnit přes 90 procent cílů, které si Evropská komise pod jejím vedením vytyčila. Cílem následujících let bude rozšiřování Unie, která se musí důkladně připravit na členství Ukrajiny, Moldavska a západního Balkánu.
Od projevu si mnozí slibovali náznak toho, zda se bude chtít von der Leyen znovu ucházet o předsednictví v čele Komise i pro příští funkční období. Tato informace během projevu explicitně nezazněla, předsedkyně však předložila dlouhodobý výhled směřování EU na příští roky. V proslovu představila vizi sjednoceného kontinentu, kde bude nasloucháno mladým lidem, kde budou mít všichni rovné příležitosti i možnost volby, koho budou milovat, a kde se bude žít v míru. V úvodní části rovněž zmínila úspěšné schválení směrnice o větším zastoupení žen v řídících orgánech společností a přistoupení EU k Istanbulské úmluvě.
Budoucnost našeho kontinentu závisí na rozhodnutích, která uděláme dnes. Pokud je něco důležité pro mladé Evropany, je to důležité pro Evropu.
Předsedkyně Evropské komise věnovala jednu z prvních částí svého projevu tématu tzv. Zelené dohody, která vychází z potřeby chránit naši planetu, biodiverzitu i přírodní bohatství evropského kontinentu. „Se Zelenou dohodou jsme přišli již před 4 lety a nyní jsme zažili nejteplejší léto v dějinách, které nám důležitost iniciativy připomnělo,“ uvedla. Dle předsedkyně dostaly investice a inovace v oblasti ochrany klimatu jasný směr a již nyní jsou vidět výsledky. Zmínila, že Evropská komise kromě řady opatření přišla například s Aktem pro nulové emise a od tohoto měsíce povede dialogy se zástupci průmyslu o tzv. čisté transformaci. V plánu je také předložení balíčku pro evropskou větrnou ekonomiku a zrychlení povolovacích procesů. „Držíme nastavený kurz, máme vysoké ambice a za všech okolností budeme usilovat o spravedlivou transformaci.“ Von der Leyen rovněž zmínila, že v rámci evropského průmyslu má velký potenciál výroba elektroaut. Komise aktuálně zahajuje antisubvenční řízení, které má vyřešit problematiku dovozu levných elektroaut z Číny.
V projevu byly zmíněny také 3 hlavní ekonomické výzvy, se kterými se Evropa aktuálně potýká. Je jím nedostatek pracovníků, vysoká inflace a překážky v podnikání. Dle předsedkyně nyní 74 % malých a středních firem trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, přičemž 8 milionů mladých lidí není zaměstnáno ani nejsou součástí vzdělávacího systému. Řešení vyžaduje zjednodušení přístupu na trh práce zejména pro mladé lidi a ženy, usnadnění pracovní migrace a schopnost reagovat na změny technologií. Druhý problém představuje vysoká inflace, kterou se snaží krotit opatření zavedená Evropskou centrální bankou.
Putin se pokusil využít plyn jako zbraň. Ale my jsme to zvládli, zůstali jsme jednotní a nakupovali energii společně.
Cílem EU je rovněž usnadnění podnikání. Ještě letos bude jmenován unijní zmocněnec pro malé a střední podniky, který bude odpovědný přímo předsedkyni Komise. Změny budou vyžadovat spolupráci členských států, společné financování i zajištění přístupu podniků ke klíčovým technologiím. Směřování finančních prostředků bude zajišťovat nově navržená platforma STEP (Stategic Technologies for Europe Platform). Dle šéfky Komise je příliš mnoho zemí závislých na jediném dodavateli kritických nerostných surovin, přičemž zmínila například dopad omezení vývozu galia a germania z Číny na průmysl EU. Zároveň zdůraznila, že je nutné ve vztahu k Číně snižovat rizika, ne však zpřetrhávat vazby.
V další části projevu se předsedkyně Komise věnovala tématu rozvoje digitálních technologií a umělé inteligenci (AI). EU v nedávné době překonala cíl investování 20 % rozpočtu do digitálních technologií díky nástroji Next Generation EU. „Evropa se stala globálním průkopníkem v problematice práv občanů v digitálním světě. Je to historický úspěch, na který bychom měli být hrdí,“ zaznělo. Dle předsedkyně Komise EU umělou inteligenci nevyhnutelně potřebuje pro další pokrok, nesmí se však podceňovat reálné hrozby, které s jejím rychlým vývojem přicházejí. Bezpečné hranice má nastavit návrh Aktu o umělé inteligenci, který představuje první soubor pravidel využívání AI na světě.
V souvislosti s problematikou migrace předsedkyně hovořila o Paktu o migraci a azylu, který má zajistit kompromis mezi ochranou hranic a osob a zároveň přinést rovnováhu v otázce bezpečnosti a lidskosti. „Navrhli jsme praktická řešení, nelegální migrační toky se podařilo omezit, podepsali jsme praktickou dohodu s Tuniskem a chceme pracovat na podobných dohodách i s dalšími zeměmi.“ Šéfka Komise chce také důrazněji bojovat proti převaděčům, kdy uvedla, že je třeba aktualizovat právní předpisy, které jsou neměnné již více než 20 let. Komise v této souvislosti plánuje uspořádat mezinárodní konferenci věnovanou boji proti obchodování s lidmi.
V projevu předsedkyně několikrát zaznělo jméno ukrajinské spisovatelky a aktivistky Viktoriie Ameliny. V této souvislosti padla zmínka i o České republice, do které spisovatelka uprchla se svým malým synem po začátku ruské invaze. Když byl její syn v bezpečí, vrátila se na Ukrajinu, aby dokumentovala válečné zločiny Ruska páchané v rodné zemi. O rok později zemřela po útoku ruských balistických raket na Kramatorsk.
Česká pohraniční úřednice se podívala na jejich pasy a pak na ně.
Pak jim dala razítko do pasu, aniž by se na cokoli ptala. Amelina začala plakat a nemohla přestat, a když se jí syn zeptal, proč pláče, odpověděla:
„Protože jsme doma.“
„Ale tohle není Ukrajina,“ namítl.
„Tohle je Evropa.“
Závěr proslovu patřil velkému tématu budoucího rozšiřování EU. „Budeme stát na straně Ukrajiny tak dlouho, jak to bude třeba,“ uvedla šéfka unijní exekutivy a dále doplnila, že v Unii našlo domov přes 4 miliony ukrajinských občanů, přičemž Komise navrhne další prodloužení dočasné ochrany.
„Budoucnost Ukrajiny je v Unii. Budoucnost západního Balkánu je v Unii. Budoucnost Moldavska je v Unii. A vím, že perspektiva členství je důležitá i pro řadu lidí v Gruzii.“
Dle předsedkyně je aktuálním cílem stanovení vize pro úspěšné rozšíření Unie. Přistoupení je dle jejích slov proces založený na zásluhách, přičemž je u kandidátských zemí vidět velký pokrok. EU nyní začne intenzivně pracovat na přezkumu své politiky a zároveň se musí zamyslet nad změnami fungování svých institucí, rozpočtem a bezpečnostními závazky po přistoupení dalších zemí. Komise přednese konkrétní návrhy v průběhu belgického předsednictví v Radě. Ursula von der Leyen projev zakončila slovy: „Viktoriia Amelina věřila, že je naší povinností napsat novou kapitolu Evropy. Budoucnost našeho kontinentu závisí na naší volbě. Na volbě, kterou uděláme dnes. Toto je okamžik, kdy se musí Evropa postavit historické výzvě. Ať žije Evropa.“
Foto: Evropská komise
