V pátek 22. září 2023 se uskuteční v Hrzánském paláci a prostřednictvím online platformy Webex Teams další kulatý stůl Národního konventu o Evropské unii, tentokrát na téma Členství Ukrajiny v EU: výzvy a možné důsledky. Debata se uskuteční od 9:00 do 12:00. O tématu budou diskutovat zástupci státní správy, vzdělávacího sektoru, podnikatelské sféry, sociální partneři a další pozvaní hosté. Odborným garantem tohoto kulatého stolu je Institut pro politiku a společnost.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila podporu Ukrajině a její cestě k EU, ale zároveň upozornila na dlouhou a obtížnou cestu. Agrese Ruska vůči Ukrajině akcelerovala snahu Ukrajiny přistoupit nejen k EU, ale také k NATO. Avšak členství v obou těchto institucích – kromě provedení množství reforem a sladění s požadovanými standardy – vyžaduje souhlas všech členských států. Vzhledem k širokému spektru dalekosáhlých dopadů na celou Unii může být pro Ukrajinu cesta do EU a průběh celého procesu mnohem složitější než přijetí do NATO.
Kromě samotné připravenosti Ukrajiny je tu otázka potřeby vnitřní reformy EU, tedy evropských institucí, politik a financí, která by byla nezbytná pro takové rozšíření. Rozšíření o zemi velikosti Ukrajiny by zásadním způsobem proměnilo distribuci prostředků z rozpočtu EU a fungování klíčových unijních politik, vč. zemědělské a kohezní. V kontextu budoucího fungování rozšířené EU je z některých stran též zmiňován návrh na nahrazení jednomyslného rozhodování rozhodováním kvalifikovanou většinou, např. co se týče zdanění či zahraniční politiky, což může být problematické zejm. pro menší členské státy, jež mají cestu k blokační menšině komplikovanější.
V rámci diskuse o zajištění tzv. „absorpční kapacity“ EU a posílení kredibility rozšiřovacího procesu je zmiňována i otázka institucionální reformy EU, která by mohla vést např. směrem dvourychlostní integrace EU, kdy by jádrová skupina vytvořila fiskální unii a vnější skupina by zahrnovala nové členské státy a státy, jež nepreferují hlubší integraci. Nicméně takový krok by také mohl znamenat rozštěpení Unie, rozvolnění vztahů mezi těmito dvěma skupinami a také pocit druhořadosti pro některé státy bez společné měny, mezi které se v současnosti řadí i Česká republika.
Potenciální přístup Ukrajiny do EU je komplikovaný proces, který vyžaduje nejen splnění kritérií a provedení reforem od kandidátské země, ale také konkrétní kroky a strukturální změny v EU.
Otázky k prodiskutování na kulatém stole:
- Jaké jsou hlavní výzvy a překážky spojené s přijetím Ukrajiny do Evropské unie, a jaké důsledky může mít její přistoupení na ČR?
- Jak by měla ČR přistupovat k potřebě Evropské unie reformovat své instituce a politiky, aby byla Unie připravena zvládnout přístup nových členů, včetně Ukrajiny?
- Jaký je vztah mezi geopolitickými ambicemi Unie a její schopností absorbovat nové členy? Jak by se měla proměnit samotná politika rozšiřování EU, včetně podmínek a podpory v procesu, aby byla efektivní?
- Vícerychlostní model integrace EU by mohl být jedním z možných řešení pro přijetí Ukrajiny. Jaká jsou pozitiva a negativa tohoto přístupu a jak by se to mohlo projevit v praxi? Existují i jiné možnosti v zájmu dosažení rozšířené a efektivní Unie?
