Až 98 procent Evropanů dýchá vysoce znečištěný vzduch, který má na svědomí 400 000 úmrtí ročně. Vyplynulo to z analýzy, kterou ve spolupráci s odborníky provedl britský list The Guardian, podle nějž kontinent kvůli špatné kvalitě ovzduší čelí „vážné krizi veřejného zdraví“.
Analýza údajů shromážděných pomocí nejmodernější metodiky, včetně podrobných satelitních snímků a měření z více než 1400 pozemních monitorovacích stanic, ukazuje podle deníku hrozivý obraz znečištěného ovzduší. Téměř všichni Evropané podle výzkumu žijí v oblastech s vysoce škodlivým znečištěním jemnými prachovými částicemi, které překračuje doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Téměř dvě třetiny z nich žijí v místech, kde je kvalita ovzduší více než dvojnásobně horší, než doporučují směrnice WHO.
Nejhůře postiženou zemí v Evropě je Severní Makedonie. Téměř dvě třetiny lidí zde žijí v oblastech, kde je znečištění ovzduší malými částicemi PM2,5 více než čtyřikrát vyšší, než určují směrnice WHO. Ve čtyřech místech bylo dokonce zjištěno téměř šestinásobné znečištění ovzduší, včetně hlavního města Skopje.
Deník ve spolupráci s odborníky na znečištění vytvořil interaktivní mapu, která odhaluje nejhůře postižené oblasti na kontinentu. Měření se týkají prachových částic PM2,5, které většinou vznikají při spalování fosilních paliv a z nichž některé mohou projít plícemi a dostat se do krevního oběhu a ovlivnit téměř všechny orgány v těle.
Podle současných směrnic WHO by roční průměrná koncentrace PM2,5 neměla překročit pět mikrogramů na metr krychlový. Podle analýzy pouze dvě procenta Evropanů žijí v oblastech, které se do tohoto limitu vejdou. Znečištění tímto typem částic je příčinou přibližně 400 000 úmrtí ročně na celém kontinentu.
Východní Evropa je na tom výrazně hůře než západní Evropa, s výjimkou Itálie, kde více než třetina obyvatel Pádské nížiny a okolních oblastí na severu země dýchá vzduch, který čtyřikrát překračuje hodnoty WHO pro nejnebezpečnější částice v ovzduší. V Česku panují velké rozdíly, na severu země roční průměrná koncentrace PM2,5 překračuje hranici 19 mikrogramů na metr krychlový, kdežto na jihu v některých místech jen mírně přesahuje limit stanovený WHO.
Odborníci tvrdí, že je třeba přijmout naléhavá opatření. Poukazují na rostoucí počet důkazů, které ukazují, že znečištěné ovzduší souvisí s velkým množstvím zdravotních problémů od srdečních a plicních onemocnění přes rakovinu a cukrovku, deprese a duševní choroby až po kognitivní poruchy a nízkou porodní hmotnost.
Některá města po celé Evropě, včetně Londýna a Milána, činí kroky k řešení znečištění ovzduší, od zavedení zón s velmi nízkými emisemi až po programy na snížení intenzity dopravy a iniciativy v oblasti pěší a cyklistické dopravy. Podle odborníků je ale třeba dělat více.
Výzkum také ukázal, že v rámci jednotlivých zemí žijí chudší komunity častěji v oblastech s nejhorším znečištěním ovzduší. „Země, které jsou nejvíce postiženy, jsou zároveň zeměmi s nejnižším průměrným příjmem, až na několik světlých výjimek – to ilustruje míru environmentální nespravedlnosti, kterou v EU zažíváme.,“ řekla ekoložka z univerzity v Düsseldorfu Barbara Hoffmannová.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Unsplash