V pondělí 18. září se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady ministrů pro zemědělství a rybolov (AGRIFISH). Jednání se zaměřilo na diskuzi o rybolovných právech na rok 2024, zemědělské otázky související s obchodem s Ukrajinou či směrnici o zdraví půdy. Českou republiku zastupoval ministr zemědělství Marek Výborný.
Mezi stěžejní témata jednání patřila problematika zemědělství v obchodních otázkách a ve spojitosti s Ukrajinou. Ministři vyjádřili podporu Komisi k dokončení vyjednávaní obchodních dohod s Mexikem, Austrálií a MERCOSURem do konce roku. Členské státy vyzdvihly snahu Komise prosadit aspekt udržitelného rozvoje do nových (MERCOSUR) a modernizovaných dohod (Chile, Mexiko).
Co se týče Ukrajiny, Evropská unie musí aktuálně reagovat na dopady nedávného vypovězení Černomořské obilné dohody ze strany Ruska i bombardování ukrajinské infrastruktury zajišťující vývoz zemědělských komodit. Aby Ukrajina zachovala export zemědělských plodin, Evropská komise již v dubnu 2022 představila koridory solidarity, které slouží jako alternativní vývozní trasa pro ukrajinské zboží.
Členové delegací si také vyměnili názory na páteční ukončení platnosti dočasných ochranných opatření pro ukrajinský dovoz čtyř konkrétních komodit, která byla uplatňována v 5 státech sousedících s Ukrajinou (Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko). Ministři členských států se shodli na tom, že je potřeba Ukrajinu nadále podporovat tak, aby nebyl ohrožen zemědělský sektor zemí EU. Většina členských států také vyjádřila potřebu navýšit přepravní kapacity koridorů solidarity a vyzvala k přezkoumání dalších alternativních tras pro vývoz ukrajinského zboží.
Ukrajina se v reakci na plánované neprodloužení ochranných opatření zavázala k vypracování návrhu akčního plánu vývozu zemědělských komodit, který Komisi předložila rovněž v pondělí 18. září. Akční plán má stanovit právní a kontrolní mechanismy ukrajinského vývozu a jeho podoba bude dále projednávána na společné koordinační platformě. I přes rozhodnutí Komise však Polsko, Maďarsko a Slovensko v pondělí informovalo o záměru pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. Kyjev následně reagoval stížností u Světové obchodní organizace (WTO).
Ministr zemědělství Marek Výborný k věci uvedl, že si je vědom složitosti situace v sousedních zemích Ukrajiny v souvislosti s dovozem ukrajinských zemědělských komodit, nicméně i ostatní evropské země jsou dle jeho názoru zasaženy. Taktéž zdůraznil, že není podporovatelem individuálních zákazů obchodu ze strany některých členských států EU. „Je to naprosto v rozporu s pravidly jednotného vnitřního trhu i mezinárodními závazky,“ doplnil.
Ministři následně diskutovali o návrhu směrnice o zdraví půdy a jeho dopadech na zemědělství, který byl předložen Komisí letos v červenci. Součástí návrhu je monitoring půdy, který by měl pomoci k redukci nákladů plynoucích z důsledků degradace zeminy a snížení její produktivity způsobené erozí. Cílem návrhu je rovněž zachování udržitelnosti zemědělské produkce a schopnost reagovat na rizika spojená se změnou klimatu.
Z pohledu České republiky a dalších členských států je však nutné směrnici ještě upravit tak, aby zohledňovala zeměpisná a klimatická specifika jednotlivých členských států a jejich konkrétní přírodní podmínky. Někteří ministři také zdůraznili, že nová směrnice nesmí pro zemědělce představovat navýšení administrativní zátěže.
„Téma ochrany půdy, její obnovy a udržitelného hospodaření je velmi důležité. Musíme jej řešit, obzvlášť teď, v době tak výrazné klimatické změny. Jsem rád, že Česká republika již nyní uplatňuje přísná pravidla pro ochranu půdy, ať už v rámci zemědělského půdního fondu nebo prostřednictvím dotačních pravidel společné zemědělské politiky,“
Marek Výborný, ministr zemědělství
Dalším tématem diskuze byla rybolovná práva na rok 2024. Letošní konzultace ohledně ustanovení rybolovných práv na příští rok započnou v průběhu října. S ohledem na nejnovější vědecká doporučení se konzultace budou zaměřovat zejména na zvýšení odolnosti rybářů, obnovu a zdraví populací ryb a maximalizaci udržitelných výnosů.
Jedna z částí ministerské rozpravy byla věnována dlouhodobé vizi podpory rozvoje venkovských oblastí EU. V souvislosti s tímto tématem ministři sdíleli potřebu zajištění atraktivních životních podmínek na venkově pro mladou generaci, a to skrze podporu zemědělství, digitalizace a komunitního života. Členské státy vidí zlepšení podmínek na venkově jako klíčový aspekt pro zajištění potravinového zabezpečení, konkurenceschopnost zemědělců a zachování života ve venkovských oblastech. Shoda také panovala na nutnosti lepší koordinace dotačních nástrojů a využití národních financí.
Ministři také obdrželi informace od dánské delegace o návrhu zjednodušení společné politiky EU v oblasti zemědělství a rybolovu. Dle členských států je potřeba se zaměřit zejména na cíle související s produkcí potravin a efektivní nastavení legislativy dle specifik členských zemí. Návrh nové legislativy by měl být dle názoru ministrů založen na relevantních datech a taktéž musí reflektovat výsledky analýz možných dopadů.
Dále zástupci Polska sdíleli informace o dopadu návrhu nařízení o obnově přírody na polské zemědělství, švédská delegace informovala o výskytu afrického moru prasat v zemi a zástupci Slovinska a Řecka referovali o důsledcích nedávných povodní na zemědělské odvětví.
Zdroj: Rada EU, Spanish presidency, MZV
Foto: Rada EU
