Internetové platformy musí zvýšit své úsilí, pokud jde o boj s dezinformacemi. V Bruselu to včera uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Velkým testem, který ukáže, zda úsilí internetových společností při odstraňování nezákonného obsahu funguje, budou podle eurokomisařky sobotní volby na Slovensku a poté i volby do Evropského parlamentu v červnu příštího roku.
Signatáři unijního kodexu o dezinformacích, kterých je přes 40 a mezi které patří velké společnosti, jako je Meta, Google či Microsoft, připravili obsáhlou zprávu o tom, jak jejich boj s dezinformacemi během posledních šest měsíců vypadal. Společnost X, dříve Twitter, mezi signatáři kodexu není.
„Cením si jejich úsilí, ale očekávám, že vyvinou ještě větší,“ komentovala zprávu platforem eurokomisařka Jourová. „Ruská propaganda je na internetových platformách stále velmi výrazně přítomná. Kreml bojuje bombami na Ukrajině, pomocí slov pak všude jinde, včetně Evropské unie,“ dodala. Velké internetové společnosti by se nyní podle ní měly soustředit na zvýšení svého úsilí a rovněž na investic do ověřování faktů. To znamená i zapojení více lidí, kteří budou informace prověřovat a kteří budou hovořit více jazyky.
Podle nedávných informací měla například síť Facebook jen jediného člověka, který ověřoval fakta a prověřoval informace a hovořil slovensky. Tato situace se podle Jourové zlepšila. Eurokomisařka se nedávno setkala se zástupci této sociální sítě, kteří podle Jourové slíbili, že budou pracovat na zvýšení kapacit.
Zpráva monitorující úsilí internetových platforem po dobu šesti měsíců má podle Jourové stovky stránek. V souvislosti s tématem války na Ukrajině například společnost Google informovala, že mezi lednem a dubnem 2023 server YouTube zrušil více než 400 kanálů napojených na aktivity ruské Agentury pro výzkum internetu, které se přezdívá „ruská trollí farma“ a která šíří propagandu Kremlu. Meta, pod kterou patří Facebook, pak uvedla, že rozšířila své partnerství s 26 společnostmi, které pracují na ověřování faktů, a pokrývají tak společně 22 jazyků v EU. TikTok zase dokáže ověřovat informace z ruštiny, ukrajinštiny, běloruštiny a ze 17 dalších evropských jazyků.
„Dezinformace nejsou ničím novým a nešíří se pouze na internetu. S rostoucí digitalizací ale získali útočníci nový způsob, jak se mohou pokusit podkopat naši demokracii,“ uvedla Jourová. Jak řekla, jedním z jejích hlavních vzkazů signatářům kodexu je „uvědomit si souvislosti“. „Ruský stát zamořil náš informační prostor polopravdami a lžemi s cílem vytvořit falešný obraz, že demokracie není o nic lepší než autokracie. Jedná se o zbraň masové manipulace zaměřenou jak vnitřně na Rusy, tak i na Evropany a zbytek světa,“ dodala s tím, že je potřeba řešit veškerá rizika. Kreml i další hráči budou podle Jourové aktivní i před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu.
Pokud jde o blížící se volby na Slovensku a následně v Polsku, je podle eurokomisařky mezi oběma zeměmi rozdíl pokud jde o ruskou propagandu. Na Slovensku je pro tuto propagandu „mnohem úrodnější půda“. „Tady je třeba zdůraznit, o čem hovoříme. Jsou to nebezpečné kampaně, které mohou poškodit společnost, mohou radikalizovat společnost a mohou významně změnit výsledky voleb. Jde o masové manipulace. I proto je důležité, aby Facebook a Google vyvinuly v této zemi více úsilí,“ řekla Jourová. V souvislosti s Polskem pak zdůraznila důležitost ověřování faktů a fungování tradičních médií.
Jaká témata dezinformacím dominují? „Dominující je ruský narativ, že měli právo na invazi Ukrajiny, protože Ukrajinci jsou fašisti, a že Ukrajinci nemají právo na svou zemi. Tento narativ je velmi silný již od invaze Krymu. Pak je častý narativ proti migrantům, nyní i běžencům z Ukrajiny, pak proti Zelené dohodě (Green Deal) zejména v souvislosti s nařízeními proti tradičním autům, poté proti menšinám, komunitě LGBT+ i dalším,“ vyjmenovala eurokomisařka.
Pokud jde o Českou republiku, v ní má podle Jourové ruská propaganda poměrně úspěchy, nicméně menší než na Slovensku. „Pro ně je důležité dosáhnout toho, aby lidé nevyjadřovali podporu Ukrajině, na Slovensku je těchto lidí podle průzkumů již kolem 50 procent, v Česku daleko méně, kolem 20 procent. Zatím se to tedy moc nedaří,“ řekla eurokomisařka na dotaz ČTK.
Dobrovolný kodex boje proti dezinformacím za Evropskou komisi zaštiťuje právě Jourová. Sociální síť X, dříve Twitter, na které se podle studií nachází velké množství manipulativního a dezinformačního obsahu, letos v květnu oznámila, že kodex opouští. Stále se na ni ale vztahuje nový unijní Akt o digitálních službách (DSA).
Loni schválený akt zavazuje velké digitální platformy působící v EU, aby aktivně vyhledávaly dezinformace a propagandu. Měly by je propojovat s ověřenými fakty a spolupracovat s lidmi, kteří se jejich ověřování věnují. Pokud by těmto požadavkům firmy nevyhověly, hrozí jim pokuty až do výše šesti procent ročního celosvětového obratu.
Zdroj: ČTK
Foto: Unsplash
