V úterý 26. září se v pražském Technologickém centru UMPRUM uskutečnil druhý ročník konference o Zelené dohodě, udržitelnosti a energetice pořádaný vydavatelstvím Economia a Hospodářskými novinami. Původně utajovaným hostem a nakonec jedním z hlavních řečníků dne byla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
O tom, že na summit zavítá vzácný host, informovali redaktoři Hospodářských novin Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková jen několik dní před událostí ve svém newsletteru. Že půjde o šéfku Evropské komise, však odhadoval málokdo. Její účast tak byla tajemstvím až do minulého pátku, kdy kancelář Komise zveřejnila program své předsedkyně na následující týden.
Celodenní program summitu byl rozdělen do několika diskuzních panelů, na kterých vystoupila řada politických zástupců i čelných představitelů největších energetických a průmyslových firem v zemi. Po úvodním slovu šéfredaktora Hospodářských novin Jaroslava Maška summit zahájil předseda vlády Petr Fiala, který promluvil o budoucnosti zelené ekonomiky v Česku.
„Moje vize stojí mimo jiné na strategických investicích, na investicích do strategických sektorů. A mezi ně patří samozřejmě obnovitelné zdroje, kde jsme v minulosti jako Česká republika zanedbali mnoho věcí, jaderná energetika, čipový ekosystém, opět jedna z věcí, která je důležitá pro konkurenceschopnost a bezpečnost celé Evropy, těžba lithia nebo třeba umělá inteligence,“ uvedl. Dále doplnil, že půjde o investice do moderních a udržitelných technologií v řádu bilionů korun, které jsou však základní podmínkou pro to, aby se česká ekonomika posunula dopředu.
Po premiérovi si převzala slovo již šéfka unijní exekutivy von der Leyen, která ocenila klíčovou roli Česka během schvalování programu Fit for 55 během českého předsednictví v loňském roce. „Zelená dohoda vznikla z nutnosti chránit lidi a naši planetu. Byla však také navržena jako příležitost k budování naší budoucí prosperity. A od jejího vzniku se to daří,“ uvedla předsedkyně, která zmínila několik příkladů úspěšné aplikace udržitelných inovací v českých podnicích. Chválila především vodíkové autobusy od Škody, které jsou aktuálně v testovacím provozu, nebo vodíkový náklaďák, který by měla v listopadu představit společnost Tatra.
„Česko je zemí reformátorů a průkopníků. Je rodištěm elektrických vlaků a slova ´robot´. Je místem, kde tradice a moderna, tedy minulost a budoucnost, vždy tančily pospolu. Máte vše, co potřebujete k tomu, abyste se stali evropským lídrem v čisté ekonomice zítřka – máte solidní průmyslovou základnu, máte vynalézavost, která vám umožní skok vpřed, máte fenomenálně kvalifikovanou a vysoce vzdělanou pracovní sílu. Využijme tedy příležitostí, které nám nabízí Evropská zelená dohoda. Budoucnost českého průmyslu je ve vašich rukou.“
Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise
Po jednotlivých vystoupeních přišly na řadu panelové diskuze. V té první s názvem „Od hašení požáru k systematické udržitelnosti“ vystoupili šéfové společností ČEZ, Eurowag, McKinsey a ředitel Komerční banky. V debatě se shodli na tom, že dovoz kritických surovin z Ruska by neměl být nahrazen dovozem z jiné země. „Musíme mít jasný důkaz, že když do něčeho investujeme, bude to mít pro státní rozpočet návratnost. A také je nutné, aby se výroba navázaná na tyto investice odehrávala v Česku,“ uvedl ředitel společnosti Eurowag Martin Vohánka.
Dopolední program summitu pokračoval diskuzním blokem o české energetice, jehož tématem bylo zhodnocení uplynulého roku bez ruského plynu. V panelu diskutoval zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost MZV ČR Václav Bartuška a ministr životního prostředí Petr Hladík. Za podnikatelský sektor se připojil generální ředitel společnosti NANO Energies Stanislav Chvála a ředitel společnosti MERO, která je výhradním přepravcem ropy na českém území, Jaroslav Pantůček. Ministr Hladík na summitu informoval, že ministerstvo již vytipovalo několik oblastí, kde by mohly do budoucna vzniknout nové větrné elektrárny.
Poslední panel před obědovou přestávkou byl věnován tématu přechodu na vodíkové technologie v dopravě a průmyslu. „Pro nás je klíčové vytvořit základní infrastrukturu, která by mohla být používána automobily,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka. Další diskutující však řešili problém vysoké ceny provozu vodíkových automobilů, větší možnost využití však vidí u nákladní dopravy.
Odpoledne se zaměření diskuzí stočilo od energetiky k tématu průmyslu, investic a financování, kdy bylo prezentováno i několik úspěšných udržitelných projektů českých firem. V poslední časti programu věnované diskuzi o tématu (ne)růstu české ekonomiky byl dán prostor i Anně Kárníkové, ředitelce ekologického Hnutí DUHA, dle které by se cíleným zabrzďováním ekonomického růstu u bohatých zemí měl dát prostor dalším zemím. „Globální sever by měl hledat cesty, jak se demokraticky sebeomezit. Jde o to uvolnit prostor pro země, které se potřebují více rozvinout,“ uvedla.
Foto: Euroskop
