Dnešní jednání unijních ministrů zahraničí v Kyjevě ukázalo, že odhodlání Evropské unie stát při Ukrajině je pevné. Zároveň jde o vzkaz Rusku, že EU se nenechá zastrašit ruskými raketami a drony. Na závěrečné tiskové konferenci v ukrajinské metropoli to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Oznámil rovněž, že navrhne pro Ukrajinu další finance z Evropského mírového nástroje (EPF). Mělo by jít až o pět miliard eur (122 miliard korun) pro příští rok. „Doufám, že se nám podaří (ohledně těchto peněz) dosáhnout dohody do konce letošního roku,“ dodal.
Podle Borrella se zástupci diplomacií všech států evropské sedmadvacítky setkali mimo území EU historicky poprvé. Rovněž šlo o první setkání ministrů v některé z kandidátských zemí EU a také se šéfové diplomacií takto vůbec poprvé potkali v zemi, která je ve válce. Česko na jednání zastupoval ministr zahraničí Jan Lipavský.
„Na vlastní oči jsem viděl brutální následky ruské agrese proti této zemi, Ukrajinci bojují s neuvěřitelnou statečností,“ nechal se slyšet Borrell. Návštěvu Ukrajiny označil za silný vzkaz o „solidaritě a podpoře země“. Zdůraznil důležitost spolupráce mezi Ukrajinou a členskými státy EU pokud jde o vojenskou pomoc, ale i výcvik ukrajinských vojáků a pilotů. Na setkání se podle něj řešili i reformy, které musí Kyjev provést na své cestě ke členství v Evropské unii.
Unijní ministři jednali se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou, ale setkali se rovněž s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten následně v tiskovém prohlášení uvedl, že ukrajinské vítězství nad Ruskem závisí na spolupráci mezi Kyjevem a Evropskou unií. Podle listu Ukrajinská pravda Zelenskyj před ministry rovněž uvedl, že současné sankce vyhlášené proti Rusku nestačí a že od posledního jedenáctého balíčku sankcí ze strany EU již uplynula delší doba.
Kuleba se ve svém prohlášení zmínil mimo jiné o zmrazených ruských aktivech v Evropské unii, která by podle něj měla být převedena do Kyjeva. Jak ukrajinský ministr dodal, tato aktiva „by mohla pomoci financovat rekonstrukci Ukrajiny po ruské invazi“. Země EU se ale zatím nedokázaly shodnout na tom, jak se zabaveným ruským majetkem naloží.
Ukrajina loni společně s Moldavskem získala status kandidáta vstupu do EU. V prosinci mají členské země sedmadvacítky rozhodnout o tom, zda s Kyjevem zahájí přístupové rozhovory. To by vyžadovalo jejich jednomyslnou podporu, překážkou však může být podle diplomatů Maďarsko. Nejistý je nyní také pohled Bratislavy, kde o víkendu parlamentní volby vyhrál Směr-SD někdejšího premiéra Roberta Fica, který má výhrady mimo jiné k vojenské podpoře poskytované Ukrajincům.
Zdroj: ČTK
Foto: Profmedia, ČTK
