Dne 28. září se v Bruselu konalo zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ve formátu ministrů vnitra. Ministři členských států jednali o vnějším rozměru migrace a azylu, spolupráci s Latinskou Amerikou či prodloužení dočasné ochrany pro osoby prchající před ruskou agresí.
První část jednání se zaměřila na potřebu posílení vnějšího rozměru migrační politiky EU, která se v současnosti potýká se zvýšeným počtem nelegálních příchodů migrantů a žadatelů o azyl ze třetích zemí. Ministři se zejména věnovali situaci na centrální středomořské trase, a to v souvislosti s kritickým nárůstem nelegální migrace z Tuniska, jenž v poslední době zaznamenává italský ostrov Lampedusa.
Mezi zástupci členských států panovala všeobecná shoda na nutnosti zaměření na základní příčiny nelegální migrace, boj proti převaděčství a účinné provádění návratové politiky. Důraz má být kladen především na preventivní opatření směřovaná co nejblíže ke zdrojům migrace. V této souvislosti byl představen návrh tzv. preventivního modelu, který by měl být založen na unijní spolupráci s klíčovými zeměmi původu a tranzitu. Model počítá se zpřísněním ochrany hranic, zavedením společných hlídek a operačních středisek či zajištěním oficiálních a bezpečných migračních tras.
„Vnější migrační politika vyžaduje komplexní partnerství s některými našimi bezprostředními sousedy a dialogy o migraci a mobilitě s partnery ve vzdálenějších zemích. Vnější migrační politika EU potřebuje preventivnější přístup, aby bylo možné účinně řešit strukturální problémy v zemích původu a tranzitu.“
Fernando Grande-Marlaska Gómez, španělský ministr vnitra
Ministři byli informováni o pokroku dosaženém při vyjednávání legislativních návrhů v rámci Paktu o migraci a azylu, kdy se zástupci španělského předsednictví zaměřili na progres úpravy krizového nařízení. Předsednictví vyjádřilo přesvědčení, že by členské státy mohly ohledně migračního paktu brzy dospět k dohodě, což se naplnilo o týden později, kdy členské státy na zasedání Coreper II dne 4. října schválily kompromisní návrh krizového nařízení.
Zasedání Rady se dále zabývalo spoluprací se zeměmi Latinské Ameriky v oblasti vnitřní bezpečnosti, boje proti organizovanému zločinu a obchodování s drogami. Tomuto bodu programu předcházel pracovní oběd ministrů EU s ministry Latinskoamerického výboru pro vnitřní bezpečnost (CLASI), který vyústil ve schválení společného prohlášení, v němž zdůraznili potřebu koordinovaně reagovat na kriminální hrozby a posílit spolupráci mezi evropskými a latinskoamerickými agenturami.
Jednání se během odpoledne zaměřilo na důsledky pokračující ruské agrese na Ukrajině, kdy v souvislosti s problematikou migrace následně vyústilo v nalezení politické shody na prodloužení dočasné ochrany do března 2025 pro osoby vysídlené z Ukrajiny v důsledku ruské agrese, které v současnosti pobývají na území EU. „Je pravděpodobné, že Rada EU dočasnou ochranu pro oběti Putinovy války prodlouží, proto musíme být na tento krok legislativně připraveni. Současně chceme nabídnout pomoc těm, kteří si i přes válečný konflikt přejí například z rodinných důvodů vrátit se domů,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan již v první polovině září, kdy vláda schválila šestou novelu zákona Lex Ukrajina.
Zdroj: Rada EU, MVČR
Foto: Rada EU
