Ve dnech 2. – 5. října ve Štrasburku proběhlo pravidelné plenární zasedání Evropského parlamentu. Během uplynulého týdne se poslanci mimo jiné věnovali tématům posílení ochrany EU před ekonomickým vydíráním, zpřísnili pravidla týkající se Zákona o svobodě médií a v neposlední řadě na plénu Evropského parlamentu přivítali českého prezidenta Petra Pavla.
Posílení ochrany EU před ekonomickým vydíráním
Nový obchodní nástroj má sloužit především jako odstrašující prostředek. Evropské unii ale zároveň umožní bojovat proti ekonomickému nátlaku a reagovat na něj vlastními protiopatřeními. Podle schváleného nařízení se o ekonomický nátlak jedná v případě, kdy se země mimo EU na EU nebo členský stát pokouší vyvinout ekonomický nátlak, aby učinil nějaké rozhodnutí. Problémem je, že ačkoliv tento druh nátlaku narušuje strategickou autonomii EU, dohoda Světové obchodní organizace se na něj nevztahuje. Podle nových pravidel bude mít Komise na prošetření případného nátlaku čtyři měsíce. Na základě svých zjištění bude mít Rada osm až deset týdnů na to, aby kvalifikovanou většinou rozhodla, zda nátlak existuje. Hlavním cílem tohoto jednání bude zahájit dialog s cílem přesvědčit orgány třetí země, aby s nátlakem přestaly a pokud toto úsilí selže, bude mít EU k dispozici širokou škálu protiopatření.
Zákon o svobodě médií: Poslanci zpřísnili pravidla na ochranu novinářů a médií
V reakci na rostoucí ohrožení svobody médií v úterý přijali poslanci stanovisko k zákonu, který má posílit transparentnost a nezávislost médií v EU. Parlament chce, aby se členské státy zavázali k zajištění plurality médií a ochraně jejich nezávislosti před vládními, politickými, ekonomickými nebo soukromými zásahy. Poslanci dále chtějí zakázat všechny formy zasahování do redakčních rozhodnutí médií a zabránit vnějšímu nátlaku na novináře, jako je nucení k prozrazení zdrojů, přístup k zašifrovanému obsahu jejich zařízení nebo jejich napadání špionážním softwarem.
Finanční pomoc pro země zasažené přírodními katastrofa
Ve středu Parlament schválil pomoc z Fondu solidarity EU ve výši téměř 455 milionů eur v reakci na nedávné přírodní katastrofy v Rumunsku, Itálii a Turecku. Poslanci během jednání poukázali na „rostoucí počet závažných a ničivých přírodních katastrof v Evropě“ a zdůraznili, že „v důsledku změny klimatu se extrémní povětrnostní jevy, jako byly ty, které byly zaznamenány v Rumunsku a Itálii, budou dále zesilovat a množit“. Evropská Unie by proto měla „posílit své úsilí v boji proti změně klimatu jak v Unii, tak v celosvětovém měřítku”.
Český prezident Petr Pavel vystoupil na plénu Evropského parlamentu
Prezident Petr Pavel předstoupil před Evropský parlament jako první česká hlava státu po deseti letech. Ve svém téměř třicetiminutovém projevu český prezident varoval, že pokud „Ukrajina selže, selžeme i my“, a vyzval „všechny, aby pokračovali v poskytování podpory všemi možnými prostředky“. Připomněl, že československé území bylo postoupeno Hitlerovi v naději, že ho uklidní a vyhne se válce, a důrazně se vyslovil proti nabízení ústupků Putinovi a vyzval k „urovnání, které zajistí nezbytné podmínky pro další existenci Ukrajiny v trvalém míru a prosperitě”.
Více podrobností i záznam projevu českého prezidenta naleznete v článku zde.
Parlament prosazuje zahájení přístupových rozhovorů s Moldavskem
Moldavská vláda podle poslanců prokazuje odhodlání plnit požadavky Evropské komise pro zahájení rozhovorů o členství. Dle rozpravy europoslanců by členství Moldavska v Evropské unii představovalo geostrategickou investici do sjednocené a silné Evropy. Unie a její členské státy by v návaznosti na uplynulou debatu měly zvýšit svou finanční a technickou pomoc Moldavsku, aby usnadnily jeho rychlou a účinnou integraci do EU.
Zdroj: Evropský parlament
