Představujeme Vám v rámci seriálu „LÍDŘI EU“ dánskou premiérku, vůbec nejmladší osobu v této pozici v historii Dánska, Mette Frederiksen. Ta se zajímala o politiku od velmi útlého věku a již ve věku 24 let byla zvolena poslankyní dánského parlamentu. Jak vede zahraniční, klimatickou a imigrační politiku? A co naleznete na jejích sociálních sítích? Čtěte dál a dozvíte se nejen odpovědi na tyto otázky.
STUDIUM
Frederiksen se narodila v roce 1977 v dánském Aalborgu, kde vystudovala gymnázium a později obchodní administrativu a sociální vědy na tamější Aalborg University, kterou dostudovala v roce 2000. Brzy po promocích se připojila k Dánské konfederaci odborových svazů jako konzultantka.
POLITICKÁ KARIÉRA
Již ve věku 15 let se stala členkou mládežnické pobočky sociálních demokratů. O devět let později úspěšně kandidovala za sociální demokraty do parlamentu. Poté působila také jako mluvčí politické strany pro kulturu, média a rovnost a později pro sociální záležitosti, a zároveň se stala místopředsedkyní strany.
Za projevení politické odvahy, nadšení a vliv na sociální cítění jí byla udělena cena „Nina Band Prize“.
Po výhře sociálních demokratů v parlamentních volbách 2011 jmenovala nová premiérka Frederiksen ministryní práce, načež po třech letech povýšila na post ministryně spravedlnosti. Její popularita obecně u veřejnosti stoupala a spadala do první desítky kandidátů s nejvíce hlasy ve volbách.
V dalších parlamentních volbách však strana utrpěla značnou ztrátu a Frederiksen tedy vedla opozici, a to do roku 2019, kdy se stala premiérkou.
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
Dánská premiérka se snaží prezentovat pomocí sociálních sítí nejen jako politická osobnost, ale také pootevírá veřejnosti dveře do svého osobního života.
Šarvátka s Donaldem Trumpem kvůli Grónsku
V srpnu 2019 měl tehdejší americký prezident Trump učinit oficiální návštěvu Dánska. Ta byla následně ze strany USA zrušena, neboť prezidentův zájem o koupi Grónska byl razantně odmítnut premiérkou Frederiksen, která tento nápad označila za „absurdní“.
"Grónsko není na prodej. Grónsko není Dánsko. Grónsko patří Grónsku. Pevně doufám, že to není myšleno vážně. (...) Je to absurdní diskuse a Kim Kielsen (premiér Grónska) samozřejmě dal jasně najevo, že Grónsko není na prodej. Tím diskuse končí."
REAKCE NA RUSKOU AGRESI NA UKRAJINĚ
V reakci na ruskou agresi na Ukrajině hlasovali v březnu 2022 dánští občané v referendu o odstranění výjimky ohledně spolupráce v oblasti obranné politiky EU. V referendu se občané rozhodli pro odstranění této výjimky. Dánsko se tedy bude na obranné politice EU již podílet.
Dánsko se navíc zavázalo trvale zvýšit výdaje na obranu a bezpečnost do konce roku 2030 na 2 % HDP.
Dále je naplánováno přidělení Ukrajině v příštích pěti letech 21,9 miliardy dánských korun (přibližně 72 miliard KČ) na vojenskou pomoc.
V dubnu tohoto roku navštívila premiérka Frederiksen spolu s nynějším španělským premiérem Sánchezem Kyjev. Zelenský návštěvu Dánsku oplatil v srpnu.
Frederiksen také podporuje status Ukrajiny jako kandidátské země EU.
KLIMA A IMIGRACE
Během parlamentních voleb 2019 byla kampaň Frederiksen a sociálních demokratů zaměřená na klima a anti-imigrační politiku.
Co se týče klima, tak vláda Frederiksen zpřísnila klimatické cíle. Dánsko by podle plánu mělo být klimaticky neutrální již do roku 2045, a navíc by do roku 2050 měly být sníženy emise o 110 % oproti roku 1990.
Pokud jde o anti-imigrační politiku, ta neočekává integraci imigrantů ale co nejrychlejší návrat do země původu. Cílem je odrazení cizinců k výběru Dánska jako cílové země.
"Pro mě je stále jasnější, že cenu neregulované globalizace, masové imigrace a volného pohybu pracovních sil platí nižší třídy."
