Španělská Granada se na konci minulého týdne stala dějištěm hned dvou významných setkání evropských představitelů. Čtvrteční summit Evropského politického společenství svedl dohromady téměř padesátku hlav evropských států a vlád. Představitelé EU pak v pátek pokračovali zasedáním neformální Evropské rady. Českou republiku zastupoval premiér Petr Fiala.
Španělský summit navázal na předchozí setkání evropských hlav států a předsedů vlád, která proběhla v říjnu loňského roku v Praze a letos v červnu v moldavském Kišiněvu. Zástupci téměř 50 zemí Evropy bez ohledu na členství v EU se ve čtvrtek 5. října krátce po poledni sešli v prostorách granadského výstavního a kongresového centra Palacio de Congresos de Granada, kde jednali zejména o bezpečnostních otázkách a ekonomické spolupráci.
Třetího setkání neformální platformy Evropského politického společenství se kromě předních evropských představitelů zúčastnili i předsedové hlavních unijních institucí. Do Granady zavítala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola i předseda Evropské rady Charles Michel. Summitu se rovněž zúčastnili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či vůdčí představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouskaja. Úvodní proslovy všech zmíněných spojovalo poselství o jednotném postoji vůči Rusku a podpoře Ukrajiny. „Jednou z největších výzev současnosti je ochránit jednotu Evropy. A to nejen zemí EU, ale celé Evropy,“ uvedl Zelenskyj.
„COVID-19, změna klimatu, energetická bezpečnost, kybernetické a hybridní hrozby a nadto ještě válka Ruska proti Ukrajině. Takovým výzvám nemůže žádná země čelit sama. Proto jim musíme – více než kdy jindy – čelit společně a musíme zaujmout strategický přístup.“
Charles Michel, předseda Evropské rady
V průběhu odpoledního programu se uskutečnila jednání tematických seskupení věnovaná tématům digitalizace a umělé inteligence, energetiky a ekologického přechodu, multilateralismu nebo geostrategickým otázkám. Premiér Petr Fiala se zúčastnil jednání tematického bloku o energetice, životním prostředí a klimatických změnách, kdy dopředu avizoval, že na setkání plánuje hovořit zejména o dostupnosti energií pro občany a posílení role jaderné energetiky.
Předseda vlády rovněž absolvoval bilaterální schůzky s britským premiérem Rishim Sunakem, se kterým hovořil o spolupráci ve vývoji a výstavbě malých modulárních reaktorů, či s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem, se kterým se zaměřili na otázky obranné spolupráce. Se svým německým protějškem Olafem Scholzem pak diskutoval o budoucnosti evropského automobilového průmyslu, s italskou premiérkou Giorgiou Meloni otevřel téma migrace.
Právě migraci, rozšiřování EU a tématu strategické soběstačnosti se věnovalo i páteční neformální zasedání Evropské rady, kterého se účastnili již pouze lídři členských států. Ti se shodli, že je třeba více a udržitelně investovat do zemí původu a tranzitu, posílit kontrolu hranic a bojovat proti nelegální migraci. Rozšiřování EU bylo označeno za geostrategickou investici, na kterou se podle předsedkyně Komise von der Leyen musejí kandidátské státy i samotná EU náležitě připravit. Premiér Fiala má za to, že by kandidátské státy však měly od EU obdržet jasnější plán. „Není možné pokračovat tímto váhavým způsobem. Všem těmto zemím je třeba dát jasnou perspektivu a je potřeba se shodnout na dalších krocích,“ uvedl Fiala.
Vedoucí představitelé EU v průběhu zasedání také jednali o zajištění bezpečnosti dodávek energiís ohledem na současnou situaci na Ukrajině i cíl klimatické neutrality do roku 2050. Rovněž se zavázali k zajištění soběstačnosti v kritických odvětvích, navýšení investic do technologií a společnému strategickému postupu v oblasti obrany.
Lídři unijní sedmadvacítky na závěr neformálního zasedání přijali společné prohlášení, které položilo základ strategické agendy pro příští legislativní období 2024 – 2029.
Zdroj: Rada EU, vlada.cz
Foto: Rada EU
