Ve dnech 13. a 14. listopadu se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady pro vnější vztahy (FAC) ve formacích ministrů zahraničí a obrany. Tématem pondělního jednání ministrů zahraničí byla situace na Blízkém východě a Ukrajině či vývoj vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem. V úterý se ministři obrany zaměřili na projednání dlouhodobých bezpečnostních závazků EU pro Ukrajinu. Českou republiku na jednání zastupoval ministr zahraničí Jan Lipavský a ministryně obrany Jana Černochová.
Ministři se v první části zasedání zaměřili na situaci v Izraeli, pásmu Gazy a okolním regionu, kdy jednomyslně vyzvali k okamžitým humanitárním přestávkám v bojové činnosti v Gaze, zdůraznili potřebu navýšení tranzitní kapacity pro humanitární pomoc a jednali o dalším postupu k zabránění eskalace konfliktu v rámci regionu. „Tato dramatická krize, kterou nyní prožíváme, přináší neuvěřitelně vysoké ztráty na životech Izraelců i Palestinců, a ukazuje, že mezinárodní společenství z politického a morálního hlediska selhalo v nalezení trvalého řešení,“ uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Unijní ministři zahraničí opětovně odsoudili teroristický útok Hamásu a potvrdili právo Izraele na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem. Znovu také vyzvali k okamžitému propuštění rukojmích a diskutovali o ochraně civilního obyvatelstva. „Hamás je teroristická organizace a nikoliv partner pro jednání. Propuštění rukojmích musí být bezpodmínečné,“ uvedl Lipavský, který dále zdůraznil, že je třeba zajistit, aby nemohla humanitární pomoc v Gaze být zneužívána teroristickými skupinami.
Rada následně projednávala aktuální situaci na Ukrajině, o které informoval ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba prostřednictvím videokonference. Unijní ministři potvrdili svůj závazek podpory Ukrajině, přičemž prioritami nadále zůstává pokračování ve vojenské a ekonomické podpoře Ukrajiny, výcvik ukrajinských vojáků, obnova země či rozšíření protiruských sankcí. „Pokračujeme v tlaku na uvolnění financí pro Ukrajinu, které máme k dispozici v současném rozpočtu Evropského mírového nástroje,“ uvedl Lipavský.
Normalizace vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem byla dalším tématem ministerské diskuze. Po vojenské operaci Ázerbájdžánu v Náhorním Karabachu v druhé polovině září EU pokračuje v úsilí o narovnání vztahů mezi oběma zeměmi v roli mediátora a zároveň posiluje svou spolupráci s Arménií, včetně možnosti posílení mandátu civilní mise EU v zemi.
„Máme pro Ázerbájdžán jasný vzkaz: jakékoli porušení územní celistvosti Arménie je nepřijatelné a bude mít závažné důsledky pro naše vztahy. Vyzýváme k obnovení jednání mezi Arménií a Ázerbájdžánem, přičemž my jsme odhodláni i nadále plnit naši zprostředkovatelskou úlohu ve věci uzavření mírové smlouvy.“
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Po skončení formální části Rady se unijní ministři sešli se svými protějšky ze západního Balkánu, aby prodiskutovali užší spolupráci v oblastech společného zájmu, zejména v oblasti zahraniční politiky, či současné bezpečnostní výzvy.
Zasedání Rady pro vnější vztahy pokračovalo v úterý ve formaci ministrů obrany, kteří se zaměřili na aktuální vojenskou podporu Ukrajiny a další dlouhodobé bezpečnostní otázky. Jednání předcházelo zasedání řídícího výboru Evropské obranné agentury a neformální setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.
Hlavním bodem jednání byla vojenská podpora Ukrajině a další pomoc z Evropského mírového nástroje (EPF). Unijní ministři se shodli, že je třeba nadále rozvíjet obranný průmysl členských států i Ukrajiny a zajistit lepší přístup průmyslu k financování. Ministryně Černochová vyzdvihla, že Česká republika jde v posilování vazeb s ukrajinským obranným průmyslem příkladem. „Mnoho českých subjektů, včetně univerzit a výzkumných center, již s ukrajinskými partnery spolupracuje. Jejich cílem je naplnit potřeby ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedla.
Ministři následně diskutovali o dalších bezpečnostních výzvách včetně vojenské operace EU v Bosně a Hercegovině, situaci v Sahelu či pokroku ve zprovoznění Kapacity rychlého nasazení EU (RDC), která by měla umožnit nasazení až 5 000 vojáků v reakci na bezprostřední hrozby a krizové situace.
Zdroj: Rada EU, MZV ČR, MO ČR
Foto: Rada EU
