„Železná lady současnosti“, tak je mezinárodními médii často přezdívána estonská předsedkyně vlády Kaja Kallas. Přízvisko po Margaret Thatcher Kallas zdědila především díky svému nekompromisnímu prostoji k Rusku a nebojácnosti sdílet názory, které mohou být nepopulární. Jaká je životní a kariérní dráha předsedkyně jedné z nejvíce proukrajinských vlád světa a o co opírá svůj rázný postoj k politice vůči Rusku?
MLÁDÍ A STUDIUM
Kaja Kallas se narodila 18. června 1977 v Tallinnu. Jejím otcem je Siim Kallas, který v roce 1994 založil Estonskou reformní stranu, jejíž šéfkou je Kallas v současnosti. Vystudovala práva na Tartuské univerzitě v roce 1999 a od roku 2007 navštěvovala Estonskou obchodní školu, kde v roce 2010 získala titul v oboru ekonomie.
Po studiu se stala členkou Estonské advokátní komory a v roce 2002 advokátkou. Rovněž pracovala jako kouč na estonské obchodní škole.
Kromě rodné estonštiny hovoří plynně anglicky, rusky a francouzsky.
POLITICKÁ KARIÉRA
V roce 2010 Kallas po vzoru svého otce vstoupila do Estonské reformní strany. Její politická kariéra však naplno začala až rok poté a v letech 2011 až 2014 působila jako poslankyně estonského parlamentu a předsedala Výboru pro hospodářské záležitosti. Od roku 2014 povýšila na post předsedkyně frakce.
Od domácí politiky Kallas mezi lety 2014 a 2018 přesídlila k politice evropské. Jako poslankyně Evropského parlamentu se zabývala především strategií jednotného digitálního trhu a vztahy s Ukrajinou. Na konci funkčního období ji dokonce časopis Politico označil za jednu ze 40 nejvlivnějších europoslankyň a jednu z nejvlivnějších žen v Bruselu.
Od roku 2019 se Kallas opět vrátila na domácí půdu a vyhrála volbu předsedkyně Estonské reformní strany. Kaja Kallas se tak stala první ženou v Estonsku v čele velké politické strany. Tento post v roce 2020 úspěšně obhájila.
PREMIÉRKA ESTONSKA S RÁZNÝM POSTOJEM K RUSKU
Po tom, co v roce 2021 kvůli korupčnímu skandálu rezignoval bývalý premiér Estonska, Jüri Ratas, po sestavení koaliční vlády 18. července 2021 stala premiérkou. Během své dosavadní premiérské dráhy si v roli premiérky prošla obdobím mnoha krizí. Na světové i domácí scéně si však jméno udělala především díky své reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Kallas se velmi rázně vymezovala proti projektu NordStream 2 a přímo volala po jeho ukončení. Byla mezi prvními evropskými politiky, co po Evropské unii začaly vyžadovat nastavení sankcí vůči Rusku a ruského prezidenta Vladimira Putina označila za válečného zločince. V návaznosti na toto označení se veřejně stavěla se proti jakékoliv formě dialogu s ruským prezidentem. Před rizikem eskalace konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem i rizikem evropské provázanosti s ruským režimem však Kallas varovala již před vypuknutím samotného konfliktu.
Estonská premiérka se svojí proukrajinskou politikou stala nejen nejoblíbenějším politikem Estonska, ale i hlavní tváří pomoci Ukrajině na evropské i mezinárodní úrovni.
„Proč s ním mluvit? Opravdu, proč? Je to válečný zločinec. Samozřejmě mu nevidím do hlavy a nedokážu proniknout kremelskými zdmi, ale mám pocit, že pokud mu bude pořád někdo volat, nedojde mu, že je izolovaný,“
V roce 2022 Kallas jasným vítězstvím v parlamentních volbách obhájila post premiérky Estonska. I ve svém druhém volebním období se hlasitě zasazuje o podporu Ukrajiny a to především o její zahrnutí do Evropské unie, které označila za „morální povinnost“.
KALLAS A EVROPSKÁ UNIE
Během ruské války na Ukrajině Kaja Kallas pevně spolupracovala s Evropskou unií a jejími představiteli. V říjnu 2022 například společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen reagovala na ruské bombardování ukrajinských měst a civilistů přímo z estonsko-ruské hranice.
Dle serveru iRozhlas navíc Kaju Kallas historik Timothy Garton Ash spolu s premiéry Španělska a Nizozemska označil za jednu ze tří klíčových hráčů, kteří mohou spolupracovat na budování nové a dynamické Evropské unie.
ZAJÍMAVOSTI
Nekompromisní politika estonské premiérky vůči Rusku vychází i z osobní zkušenosti šestačtyřicetileté političky. Sama její matka byla během druhé světové války jako šestiměsíční nemluvně deportována stalinským režimem spolu s matkou a babičkou na Sibiř.
„Mé matce bylo pouhých šest měsíců, když ji spolu s její maminkou a babičkou deportovali v dobytčáku na území, kterému Estonci přezdívají Chladná země,“
Odkloníme-li se od tématu rusko-ukrajinké války, Kallas se ve volném čase věnuje například estonskému folklóru. Video publikovala k příležitosti zveřejnění zebříčku vlivných estonských osobností, kde se umístila na první příčce.
Přibližně před týdnem dala Kallas veřejně najevo svůj zájem o post generální tajemnice Severoatlantické aliance, až se příští rok nejvyšší funkce v Alianci uvolní. Současný politický šéf NATO Jens Stoltenberg by měl odstoupit v říjnu příštího roku po deseti letech ve funkci.
KAUZY A KONTROVERZE
Ani veřejností oblíbená estonská premiérka se však v neposlední době nevyhnula aféře, která ji z místa předsedkyně vlády málem sesadila. Estonská média v srpnu zveřejnila informaci, že i přes silné proukrajinské zájmy estonské premiérky je její manžel aktivním podnikatelem v Rusku, a to i po ruské invazi na Ukrajinu. Firma přepravovala zboží pro estonskou společnost Metaprint obchodující s kovovými obaly. Podle deníku Eesti Päevaleht na tom od začátku války na Ukrajině vydělala 1,5 milionu eur. Rezignaci kvůli této kauze však estonská premiérka popřela a své místo si udržela.
Foto: valitsus.ee, Stenbocki maja,
Zdroj: valitsus.ee, Britannica, Politico
