Předseda Evropské rady Charles Michel varoval před tím, aby se brzké schválení začátku přístupových jednání s Ukrajinou považovalo za hotovou věc. Některé členské státy EU podle něj mají výhrady a dávají najevo, že na rozhodnutí potřebují více času. Michel to podle DPA řekl novinářům ve vlaku předtím, než v úterý přijel do Kyjeva. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ale uvedl, že Ukrajina je pro EU nejvyšší prioritou.
„Ruská válka představuje pro evropskou bezpečnost a hodnoty zásadní hrozbu. Právě proto pokračujeme v podpoře a posilujeme naše dlouhodobé bezpečnostní závazky vůči Ukrajině,“ řekl Michel.
Michel předtím uvedl, že usilovně pracuje na tom, aby členské státy dosáhly jednotného postoje před prosincovým summitem EU. Politické problémy by se však neměly podceňovat, upozornil. O věci v úterý jednal nejen se Zelenským, ale i s moldavskou prezidentkou Maiou Sandu, jejíž země má rovněž kandidátský status.
Šéf Evropské rady nezmínil, které země by mohly zablokovat začátek přístupových jednání s Ukrajinou, která se od loňského února brání ruské invazi. Podle něj však kromě států vyjadřujících zásadní zdrženlivost vůči rozhovorům s Ukrajinou existuje také skupina zemí, která zastává názor, že státy západního Balkánu by měly v přístupovém procesu dostat přednost, protože jim bylo členství v EU podmínečně přislíbeno již před více než 20 lety. Tyto země nejsou proti začátku jednání s Ukrajinou, chtějí ale záruky, že pokroku dosáhnou i státy západního Balkánu, dodal Michel.
Ukrajina podala přihlášku do EU několik dní po zahájení ruské invaze loni v únoru. V červnu 2022 pak unijní lídři schválili udělení kandidátského statusu. Evropská komise začátkem listopadu doporučila zahájit s Ukrajinou přístupová jednání. Země však musí ještě splnit celou řadu podmínek, které se týkají zejména boje proti korupci, ochrany menšin či vlivu oligarchů v zemi. Zároveň komise ocenila reformy, které Kyjev podniká, například v oblasti justice či boje proti úplatkářství. Souhlas se zahájením přístupových rozhovorů musejí vyjádřit členské státy, rozhodnutí má padnout na summitu 14. a 15. prosince.
Skepticky se ke vstupu Ukrajiny do EU staví především Maďarsko. Podle premiéra Viktora Orbána je země vzdálená „světelné roky“ od stavu, kdy by se mohla stát členem bloku. Zejména Rakousko a Slovinsko se řadí mezi země, které tlačí na pokrok v přístupovém procesu s balkánskými státy, připomněla DPA.
Michel nedávno vyvolal rozruch svým prohlášením, že by Ukrajina mohla být součástí EU již v roce 2030, pokud provede nezbytné reformy, bude bojovat proti korupci a splní formální požadavky. Zároveň však vyjádřil přesvědčení, že musí dojít i k vnitřním reformám EU, například ke zrychlení rozhodovacích procesů.
„Členství v EU nepřijde jen tak ze dne na den,“ řekl Michel Zelenskému a Sandu, dodal však, že blok se musí připravit na přijetí nových členů. „Na rozšíření do roku 2030 musíme být připraveni na obou stranách,“ dodal.
Úterní návštěvou Ukrajiny chtěl Michel podle svých slov rovněž uctít památku obětí provázejících proevropskou revoluci, která na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdanu) vypukla před deseti lety a následně svrhla proruského prezidenta Viktora Janukovyče.
Zdroj: ČTK
Foto: Rada EU
