Dne 21. listopadu se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady ministrů pro zahraniční věci (FAC) ve formaci pro rozvoj. Rada byla informována o situaci na Ukrajině, v Pásmu Gazy i provádění plánu genderové rovnosti pro oblast vnějších vztahů (tzv. GAP III). Ministři rovněž projednávali bezpečnostní situaci v africkém Sahelu a vztahy s Latinskou Amerikou.
Na začátku zasedání proběhla vůbec první neformální výměna názorů s novým prezidentem Světové banky Ajayem Bangou, se kterým se ministři spojili prostřednictvím videokonference. Hlavním tématem rozhovoru byla Bangova reformní strategická vize pro Světovou banku s cílem projednat možnosti rozšíření spolupráce a partnerství s EU. Diskuze byla zasazena do období před globální klimatickou konferencí COP28 a navazuje na dlouhodobé úsilí EU v podpoře reformy multilaterálních rozvojových bank s cílem mobilizovat více soukromého kapitálu pro rozvojové cíle.
Ministři se následně věnovali aktuálním otázkám, kdy jim byly poskytnuty informace o situaci na Ukrajině, zejména co se týče humanitárních a rekonstrukčních potřeb. Mezi zástupci členských států panovala shoda na tom, aby byl ještě do konce letošního roku schválen Nástroj pro Ukrajinu, ze kterého bude financována podpora obnovy země. Rada pro zahraniční věci byla rovněž informována o situaci v Pásmu Gazy, přičemž byla zdůrazněna potřeba zajištění přístupu humanitární pomoci. Jelikož Evropská komise vydala přezkum probíhající rozvojové spolupráce s Palestinou až několik hodin po zasedání Rady, nebylo zástupcům členských států umožněno toto téma probrat do detailu. Ministři byli následně informováni o provádění III. Akčního plánu pro genderovou rovnost v období prvních dvou let jeho trvání (2021-2022), přičemž bylo oznámeno, že jeho platnost bude prodloužena do roku 2027.
Rada se poté znovu zabývala vztahy s Latinskou Amerikou, konkrétně výstupy summitu EU-CELAC, který se konal ve dnech 17. a 18. července 2023 v Bruselu, a jehož součástí byl podpis programu „EL PAcCTO“, v rámci kterého chce Evropa Latinská Amerika a Karibik spolupracovat na vymýcení nadnárodního organizovaného zločinu. Tématem byla i investiční agenda Global Gateway v tomto regionu.
Během pracovního oběda se ministři věnovali přístupu Team Europe v podmínkách subsaharské Afriky se zaměřením na oblast Sahelu a region Afrického rohu. Diskuse se zaměřila na nově vznikající „pásmo nestability“ vedoucí od Guinejského zálivu po Indický oceán a rovněž na situaci v oblasti Afrického rohu, která je poznamenána nejistotou a akutní potřebou humanitární pomoci v souvislosti s probíhajícími konflikty v Súdánu a Somálsku. V diskusi členských států zazněla silná podpora spolupráce s regionálními uskupeními, např. Africkou unií nebo ECOWAS. Na diskusi o Sahelu by měla navázat Rada pro zahraniční věci ve formaci ministrů zahraničí v prosinci.
V závěru informovala Evropská komise Radu o průběhu a výsledcích Fóra Global Gateway, jež se uskutečnilo na konci října v Bruselu za účasti zástupců všech členských států a partnerských rozvojových zemí. Během fóra byla s partnery z celého světa podepsána řada dohod a investičních závazků v oblasti zelené energie, výzkumu a vzdělávání, kritických surovin a rozvoje dopravních koridorů. Komise také informovala o podpisu tzv. Samojské dohody, jež je klíčovým rámcem upravujícím vztahy až 79 zemí z EU, Afriky, Karibiku a Tichomoří. Tato nová dohoda nahrazuje dřívější Dohodu z Cotonou.
Zdroj a foto: Rada EU
