V pondělí 20. listopadu se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady ministrů pro zemědělství a rybolov, na kterém byly přijaty závěry k dlouhodobé vizi rozvoje venkovských oblastí EU. Postupnému vylidňování venkova by měla zabránit nabídka atraktivnějších životních podmínek pro mladé. Českou delegaci zastupoval ministr zemědělství Marek Výborný.
Klíčové nástroje pro rozvoj venkova představuje dle ministrů především digitalizace, stabilní pokrytí vysokorychlostním internetem, dostupnost služeb i zavádění nových technologií v zemědělství, lesnictví a potravinářství. „Zemědělství nutně potřebuje generační obměnu, která se bez zavádění moderních technologií, posílení atraktivity zemědělského sektoru a zajištění dostatečného financování těchto kroků nepodaří,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný.
Závěry Rady poukazují mimo jiné i na složitost a různorodost výzev, se kterými se musejí venkovské oblasti vypořádávat. Patří mezi ně stárnutí a úbytek obyvatelstva, genderové rozdíly nebo nedostatečně rozvinutá infrastruktura. Ministři proto zdůraznili důležitost generační obnovy, většího zapojení žen do zemědělství a také vytvoření monitorovacího nástroje pro hodnocení financování odvětví. V souvislosti s touto agendou poskytla italská delegace Radě svůj dokument o nové úloze zemědělců, který například upozorňuje na otázky týkající dopadů Zelené dohody pro Evropu na zemědělský sektor.
Komise tradičně informovala ministry o implementaci Nové strategie EU pro lesy do roku 2030. V souvislosti se strategií zmínila legislativní návrh týkající se certifikace pohlcování uhlíku či nové pokyny pro veřejnou podporu lesnictví. Evropská komise následně 22. listopadu informovala členské státy o vydání návrhu k monitoringu lesů a o revizi rozhodnutí o zřízení Stálého lesnického výboru, jehož posílení považuje řada členských států včetně České republiky za nutnost.
„Věřím, že Komise využije výstupy z workshopů k lesnictví, které jsme organizovali během našeho předsednictví. Je důležité, aby pravidla pro monitoring lesů nebyla pro vlastníky lesů i státní správu nadměrně zatěžující, a to jak z pohledu administrativy, tak financí.“
Marek Výborný, ministr zemědělství
Španělské předsednictví rovněž informovalo Radu o stavu připravované legislativy o nových genomických technikách, která by měla stanovit pravidla pro jejich využívání. „Spíše než o genomických, bych hovořil spíše o šlechtitelských technikách. Rostliny, které těmito cílenými postupy získáme, by se totiž mohly vyskytovat i přirozeně nebo konvenčním šlechtěním. Rozdíl je v tom, že rostliny odolnější například vůči suchu nebo některým škůdcům dokážeme získat mnohem rychleji než standardním šlechtěním. Naše priority budu prosazovat i v poslední fázi projednávání,“ zdůraznil Výborný.
Ministři si také netradičně již během listopadové Rady vyměnili názory na první návrhy nařízení Komise týkající se rybolovných práv v Atlantiku, Severním, Středozemním a Černém moři, jejichž cílem je dosáhnout v prosinci dohody na limitech odlovu pro většinu komerčních rybích populací a stanovení národních rybolovných kvót na příští rok se zachováním maximálního udržitelného výnosu.
Ministr Výborný se na okraj Rady sešel se svým řeckým protějškem Eleftheriosem Avgenakisem, s nímž diskutoval například o zkušenostech s řeckým on-line nástrojem „e-consumer“, který pomáhá spotřebitelům s monitoringem cen nejen u potravin. Setkal se rovněž s novým slovenským ministrem zemědělství a rozvoje venkova Richardem Takáčem.
Zdroj: Rada EU, MZe ČR
Foto: Rada EU
