Biolog Matyáš Fendrych a zooložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy získali Consolidator grant od Evropské výzkumné rady (ERC). Vědci si nyní mohou za finanční podporu, kterou z vědeckých grantů získávají, sestavit vědecké týmy a dále bádat ve svých oborech. Musilová se zabývá výzkumem zraku hlubokomořských ryb, Fendrych se věnuje studiu toho, jak se kořeny rostlin orientují v půdě. Informovala o tom dnes Univerzita Karlova v tiskové zprávě.
„Udělení dvou ERC Consolidator grantů doktoru Fendrychovi a doktorce Musilové ukazuje, jak důležité je poznávání těch nejzákladnějších stavebních kamenů, z nichž je život na zemi složen. V době, kdy na vlastní kůži vnímáme křehkost našich ekosystémů, jsou poznatky z oblasti přírodních věd klíčové nejen k pochopení budoucnosti naší planety, ale mohou pozitivně ovlivnit i osud lidské populace,“ řekla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
Musilová zkoumá hlubokomořské ryby známé svými mimořádnými adaptacemi, včetně jejich zdokonalených smyslových systémů. U některých hlubokomořských ryb se vyvinul jedinečný zrak, který jim možná umožňuje vidět barvy. Vysvětlila, že pro vnímání světla má sítnice obratlovců dva typy fotoreceptorů, tyčinky pro vidění za šera a čípky pro barevné vidění za denního světla.
„Budu studovat funkční evoluci zrakového systému a díky tomu se mohu zaměřit na limity obratlovčího oka v extrémním prostředí. Zaměřím se na zásadní otázku, zda mohou hlubokomořské ryby vidět barevně.“
Zuzana Musilová, zooložka, Přírodovědecká fakulta UK
„Mnoho hlubokomořských ryb ale čípky postrádá, což je činí barvoslepými. Nový zrakový systém u některých ryb je založený čistě na kombinaci různých tyčinkových opsinů (zvláštních proteinů, pozn. red.) a možná toto omezení překonává. Buď umožňuje rozlišovat barvy, nebo jde o supercitlivé tyčinky vnímající jakékoliv světlo bez ohledu na jeho barvu. Ať tak či tak, takovýto zrakový systém se nevyskytuje u žádného jiného obratlovce,“ řekla zooložka.
Musilová dlouhodobě zkoumá genom hlubokomořských ryb a jejich možnost evolučního přizpůsobení životu nejen v extrémním prostředí hlubin, ale také ve dvou různých prostředích, se kterými se díky své biologii v životě setkávají.
Fendrych zkoumá fenomén rostlinné biologie – auxin. „Auxin má naprosto ústřední roli v regulaci růstu rostlin. Bez něj by tu žádné rostliny, tak jak je dnes známe, nebyly,“ řekl biolog. Vědci se nedávno podařilo v kořenu modelové rostliny huseníčku objasnit takzvanou rychlou auxinovou odpověď. Ta rostlinám mimo jiné umožňuje, aby byly kořeny schopné rychle prorůstat půdou a dobře se v ní orientovaly.
„Nyní chceme zjistit, zda je tato odpověď specialitkou, která se vyvinula v kořenech huseníčku, nebo je to více obecný děj, který se odehrává i v jiných částech rostlin a u jiných druhů, jako jsou například trávy,“ řekl biolog.
Zdroj: ČTK
Foto: Petr Jan Juračka