Členské státy Evropské unie musí spolupracovat, aby byly schopny sdílet nedostatkové léky. Během jednání unijních ministrů zdravotnictví v Bruselu to dnes řekl náměstek českého ministra Jakub Dvořáček. Česká republika je podle něj připravena se na systému sdílení léčiv aktivně podílet. Nedostatek různých léků zaznamenaly za poslední rok téměř všechny státy EU. Česko je na tom nyní podle Dvořáčka výrazně lépe, než v minulosti. Ministři se na jednání zabývali rovněž tématem duševního zdraví, i tady náměstek českého ministra zdůraznil potřebu společné evropské strategie.
Evropská komise představila nedávno sérii opatření, která mají pomoci členským státům vyhnout se nedostatku klíčových léků. Hlavní součástí balíčku je vytvoření dobrovolného mechanismu solidarity mezi státy, který umožní vyměňovat si zásoby léků. Cílem je nedopustit, aby nastala situace jako loni v zimě, kdy nebyly některé léky dostupné.
„Díky činnosti Evropské lékové agentury už jsme schopni si dát vědět, když nám něco chybí, a naopak jsme schopni zareagovat v momentě, kdy máme určitou rezervu,“ popsal Dvořáček. Druhým nejzásadnějším krokem ale podle něj je, jak a v jakém momentě dané léčivo předávat dál. Ideální čas je ve chvíli, kdy je lék vyroben, ale zůstává ještě v majetku farmaceutické společnosti. Když je už totiž přeprodán distributorovi, k léku začínají naskakovat marže a je to složitější, uvedl Dvořáček.
Jednotlivé země by tak měly podle náměstka být schopny pracovat s farmaceutickými společnostmi a zároveň si dát vědět mezi sebou ve chvíli, kdy ještě léčivo nebylo vypuštěno na jednotlivé národní trhy, a vypomoci si tak v momentě, kdy nastane určitý nedostatek. Nedostatky léčiv přitom většinou nenastávají ve všech zemích najednou.
„Farmaceutická výroba je postavena na tom, že vám jedou jednotlivé šarže pro jednotlivé státy. To znamená, že my dostaneme například zásobu na půl roku a víme, že můžeme poskytnout třeba dvouměsíční produkci, která byla vyrobena pro nás, pro jinou zemi, která ještě na svou šarži čeká,“ uvedl Dvořáček. Musí tam být ale závazek, že poté zase dostaneme léčivo zpátky z jejich vyrobené šarže. „Je to o přebalení léčiva, je tam spousta technických kroků, které je potřeba dořešit, ale jde to,“ dodal s tím, že nejdůležitější je vůle jednotlivých států i regulačních úřadů a rovněž dobrá vůle výrobce, aby státům vyšel vstříc.
„V současné době jsme na tom s těmi nejproblematičtějšími léky, jako jsou antibiotika, výrazně lépe než v minulosti. Kromě některých regionálních výpadků jsme na tom velmi dobře,“ uvedl náměstek k situaci v Česku. „Co se týká diabetu, onkologie, kde jsme měli velké problémy v minulosti, opět se to podařilo aktivní lékovou politikou stabilizovat,“ dodal. Jak nicméně zdůraznil, je za tím každodenní spolupráce s výrobci. Spolupráce s ostatními státy by podle něj do budoucna určitě pomohla.
Společný postup by měly být členské státy EU podle Dvořáčka schopny vytvořit, i pokud jde o duševní zdraví. Připomněl, že již v minulosti například vznikl evropský plán boje s rakovinou a podobně by se mělo přistoupit i k problému duševního zdraví. „Je to zásadní i v kontextu války na Ukrajině a obrovského množství migrantů po celé Evropě,“ dodal s tím, že je potřeba vytvořit strategii, která bude navázaná na finanční prostředky a společně vzdělávání.
Nejen Česká republika, ale i další evropské státy mají podle něj problémy s velkým nedostatkem psychiatrů, zejména dětských, ale i psychologů. Právě i s vyřešením tohoto problému by mohla pomoci společná unijní strategie. „Přepracovat studijní plány, vzdělávací plány, ukázat jaké benefity budou studenti mít, když si vyberou toto odvětví. A zároveň podpořit vzdělávací kapacity,“ vyjmenoval náměstek českého ministra, co by se mělo do budoucna zlepšit, aby se počet psychiatrů a psychologů podařilo zvýšit.
Zdroj: ČTK, Unsplash
