V posledním předvánočním dílu série „Lídři EU“ se nebudeme vydávat nikam daleko! O českém premiérovi se můžete v médiích dočíst každý den, ale věděli jste, že svou kariéru začínal jako muzejní historik, publikoval stovky odborných studií a zároveň je velkým fanouškem fotbalu a moderních technologií? Jak se z brněnského akademika stala přední postava současné české politiky?
MLÁDÍ, STUDIUM A OSOBNÍ ŽIVOT
Petr Fiala se narodil 1. září 1964 v Brně a pochází z moravské měšťanské rodiny, jejíž část má židovský původ. Otec Igor Fiala byl jako židovský míšenec poslán v roce 1944 do koncentračního tábora. Po válce vstoupil do KSČ a po vystoupení v roce 1956 musel pracovat v dělnických profesích. Matka Zdenka Fialová pracovala jako úřednice.
Fiala studoval v letech 1983 až 1988 obory český jazyk a literatura a dějepis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V roce 1996 se habilitoval na Univerzitě Karlově v Praze a v roce 2002 byl jmenován prvním profesorem politologie v České republice. Na Právnické fakultě Masarykovy univerzity získal v roce 2008 titul LL.M. v oboru obchodní právo.
Petr Fiala se v roce 1992 oženil s bioložkou Janou Fialovou, která je od května 2023 prorektorkou Masarykovy univerzity. Mají spolu tři dospělé děti.
AKADEMICKÁ A VĚDECKÁ ČINNOST
Fiala pracoval po studiích jako historik starších dějin v muzeu v Kroměříži. V roce 1989 působil krátce jako redaktor deníku Lidová demokracie. Od roku 1990 byl zástupcem šéfredaktora politicko-kulturního měsíčníku Revue Proglas. Rovněž byl dlouholetým předsedou moravského zemského výboru české sekce Panevropské unie (nejstarší hnutí za sjednocení evropských národů).
Od roku 1990 se Fiala podílel na založení katedry politologie na Masarykově univerzitě společně s Vladimírem Čermákem, po němž převzal její vedení v roce 1993. Katedru vedl 10 let. V roce 2004 se stal děkanem Fakulty sociálních studií a v témže roce byl zvolen rektorem Masarykovy univerzity, kde působil dvě funkční období.
V rámci své vědecké činnosti se Fiala specializuje na srovnávací politologii a evropskou politiku. Je autorem knih Evropský mezičas, Politický extremismus a radikalismus v České republice, či kritické analýzy Politika, jaká nemá být. Rovněž je spoluautorem monografií Evropská unie, Politické strany ve střední a východní Evropě, Eurostrany nebo Europeizace zájmů. Celkově je autorem více než 20 knih a 300 odborných studií.
POLITICKÁ KARIÉRA
Petr Fiala působil od roku 2011 nejprve jako hlavní vědecký poradce tehdejšího předsedy vlády Petra Nečase. V květnu 2012 byl jmenován ministrem školství, mládeže a tělovýchovy.
V roce 2013 úspěšně kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR jako lídr ODS v Jihomoravském kraji, téhož roku byl zvolen stranickým místopředsedou poslaneckého klubu a již v roce 2014 se stal předsedou strany. V dalších sněmovních volbách v roce 2017 obhájil mandát poslance. V letech 2017-2021 byl místopředsedou Poslanecké sněmovny PČR.
V následujících volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval jako lídr kandidátky koalice SPOLU v Jihomoravském kraji. Po vítezství koalice SPOLU zahájil jednání o nové vládě s koalicí Pirátů a hnutí STAN, s níž v listopadu 2021 podepsal koaliční smlouvu. Prezident Miloš Zeman jej následně pověřil jednáním o sestavení vlády a 28. listopadu 2021 jej jmenoval premiérem České republiky.
PETR FIALA JAKO PREMIÉR
Fiala po zvolení do funkce označil za své osobní priority uzákonění daňové brzdy, předložení důchodové reformy, zahájení tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, vybudování 200 kilometrů nových dálnic, revizi učebních plánů na základních a středních školách a zavedení digitálního občanského a řidičského průkazu.
Po ruském útoku na Ukrajinu 24. února 2022 zaujal premiér tvrdý postoj vůči Rusku a nastolil politiku co největší podpory Ukrajiny. Za přísných bezpečnostních opatření navštívil v březnu 2022 spolu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczynským a slovinským premiérem Janezem Janšou jako první zahraniční politik hlavní město Ukrajiny Kyjev, kde za probíhajícího ruského bombardování jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Cesta, jejímž cílem bylo kromě jednání o vojenské a humanitární pomoci i symbolické vyjádření podpory Ukrajině, tehdy zbudila značný ohlas po celém světě.
Podobně jednoznačný postoj zaujal předseda vlády i v letošním roce po útoku hnutí Hamás na jižní Izrael. Během setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Jicchakem Herzogem v říjnu 2023 podpořil právo Izraele na sebeobranu.
FIALA A EVROPSKÁ UNIE
Bruselské sídlo Evropské unie navštívil Petr Fiala ve funkci premiéra poprvé 18. února 2022. V červenci téhož roku za Českou republiku oficiálně převzal předsednictví Radě Evropské unie. Při této příležitosti přednesl na půdě Evropského parlamentu projev, ve kterém vyzval k obraně evropských hodnot, pokračování podpory Ukrajině a k zařazení jádra mezi obnovitelné zdroje.
Předseda vlády v rámci českého předsednictví hostil 6. října 2022 na Pražském hradě historicky první summit Evropského politického společenství, který vznikl jako neformální platforma pro setkávání lídrů evropských zemí v reakci na ruskou agresi. Na pražský summit navázal 7. října summit Evropské rady.
ZAJÍMAVOSTI
• Petr Fiala jezdil v mladá na skateboardu a hrál tenis a fotbal. V osmnácti letech dokonce uvažoval nad dráhou trenéra ve fotbalovém svazu. Dnes již fotbal pouze sleduje ve volném čase jako fanoušek. Má rád anglickou ligu a zajímá ho hlavně strategie hry.
• Premiér se v mládí věnoval také divadlu. Zahrál si v inscenaci Nikolka v Divadle Husa na provázku a založil také vlastní studentské divadlo.
• Fiala je dosud nejvzdělanějším premiérem. Kromě výše vzdělání se může pyšnit i největším počtem akademických titulů mezi všemi svými předchůdci.
• Současný premiér má velkou zálibu v moderních technologiích. Kromě chytrého telefonu a hodinek ho můžeme už nějakou dobu vídat i s chytrým prstenem na ruce, díky kterému má předseda vlády možnost sledovat zdravotní ukazatele či kvalitu spánku.
Krize kolem Ukrajiny obnovila odhodlání západního světa bránit svoje hodnoty, bránit demokracii a svobodný život."
Náhledové foto: Rada EU
Zdroje: pfiala.cz, vlada.cz, ods.cz
