Ve dnech 4. a 5. prosince v Bruselu zasedala Rada TTE ve formátu pro dopravu a telekomunikace. Úterní části zasedání se účastnili unijní ministři odpovědní za odvětví telekomunikací, kteří jednali o snižování nákladů na výstavbu gigabitové infrastruktury a kybernetické solidaritě. Českou republiku na jednání zastupoval místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš.
Ministři se na začátek Rady dohodli na společném postoji k Aktu o gigabitové infrastruktuře, jehož cílem je snížit náklady na výstavbu vysokorychlostních sítí, celý proces urychlit, zajistit právní jistotu a transparentnost pro všechny hospodářské subjekty a zefektivnit procesy plánování a zavádění pro provozovatele veřejných sítí elektronických komunikací. Dle Ivana Bartoše návrh přispěje k pokrytí EU rychlým a kvalitním internetem. „Dostupnost rychlého připojení je jednou ze zásadních podmínek pro spolehlivé využívání digitálních služeb, a patří proto mezi hlavní strategické cíle Unie do roku 2030,“ uvedl po jednání na síti X.
Návrh se rovněž zabývá zaváděním a přístupem k fyzické infrastruktuře v budovách. Kromě pravidel pro efektivnější využívání stávající infrastruktury návrh stanovuje, že optické rozvody uvnitř budov budou v budoucnu standardní součástí všech novostaveb a rekonstruovaných budov. Obecný přístup Rady představuje mandát k zahájení jednání s Evropským parlamentem.
Ministrům byla rovněž představena zpráva o pokroku v přípravě Aktu o kybernetické solidaritě, který si klade za cíl posílit solidaritu na úrovni EU, aby bylo možné lépe odhalovat hrozby a incidenty v oblasti kybernetické bezpečnosti a efektivněji na ně reagovat. Klíčovým aspektem je také zvyšování odolnosti občanů, podniků a subjektů působících v kritických odvětvích vůči rostoucím bezpečnostním hrozbám, jež mohou mít jak společenské, tak hospodářské dopady.
Program Rady pokračoval rozpravou o vedoucím postavení v oblasti technologií a konkurenceschopnosti se zaměřením na investice do digitálních sítí a infrastruktury. Ministr Bartoš v průběhu jednání podpořil iniciativu, která má vést k přijetí společné Evropské deklarace pro rozvoj kvantových technologií. Společně s Českem o vznik deklarace usilují také další členské státy jako Belgie, Finsko, Francie nebo Španělsko. „Pokud tato deklarace bude schválena, pomůže posílit spolupráci na zajištění kvantové bezpečnosti a zvyšování vědecké a průmyslové konkurenceschopnosti nejen pro celou EU, ale také přímo pro nás v České republice,“ doplnil Bartoš.
Předsednictví dále informovalo ministry o aktuálním stavu řady legislativních návrhů, zejména o Aktu o umělé inteligenci. „Pokud jde o umělou inteligenci, svět nás sleduje. Musíme se dohodnout na první mezinárodní legislativě, která zajistí, aby byla umělá inteligence inovativní, bezpečná a zaměřená na člověka,“ uvedla španělská tajemnice pro digitalizaci Carme Artigas. Návrh by mohl do konce roku dospět k předběžné politické dohodě mezi členskými státy, Evropskou komisí a Evropským parlamentem.
Předsednictví rovněž informovalo o finalizaci návrhu nařízení o evropské digitální identitě, které reviduje nařízení eIDAS z roku 2014. To položilo základy pro bezpečný přístup ke službám a provádění transakcí online a přeshraničně v EU. Zřejmě nejviditelnější změnou v přijatém revidovaném návrhu je zavedení konceptu Evropské peněženky digitální identity (dále jen “EDIW”), která uživatelům poskytne nejen možnost prokazovat jejich identitu v digitálních i analogových životních situacích prostřednictvím mobilního telefonu, ale i řadu dalších funkcí.
Zdroj: Rada EU, MZV ČR, ES PRES
Foto: Rada EU
