Belgie v pondělí 1. ledna 2024 převzala v Radě Evropské unie pozici předsednické země, která spoluutváří program na jednáních sedmadvacítky a má za úkol napomáhat kompromisům mezi pozicemi jednotlivých zemí.
Belgické předsednictví povede mimo jiné další rozhovory ohledně rozšiřování EU či finanční pomoci bránící se Ukrajině. Na prosazení svých priorit má méně času, než je obvyklé, neboť na jaře projednávání návrhů naruší evropské volby.
Předsednictví v Radě, tedy orgánu sdružujícím ministry členských zemí, trvá vždy půl roku. Belgie bude navazovat na práci španělského předsednictví, po ní v červenci tuto funkci převezme Maďarsko.
Právě maďarská vláda v čele s premiérem Viktorem Orbánem na konci roku zablokovala návrh na úpravu víceletého unijního rozpočtu pro období 2021 až 2027, který by uvolnil i dalších 50 miliard EUR (přes 1,2 bilionu Kč) na dlouhodobou podporu ukrajinského státu. Kromě této otázky patří mezi hlavní témata příštích měsíců i agenda rozšiřování unie poté, co v prosinci unijní summit schválil otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem a podmíněně také s Bosnou a Hercegovinou. Další posun u těchto i dalších zemí by mohla přinést hodnotící zpráva Evropské komise očekávaná v březnu.
Belgické předsednictví si stanovilo šest klíčových priorit:
- Obrana právního státu, demokracie a jednoty
- Posílení naší konkurenceschopnosti
- Úsilí o ekologickou a spravedlivou transformaci
- Posílení naší sociální a zdravotní agendy
- Ochrana lidí a hranic
- Podpora globální Evropy
Belgická vláda shrnuje cíle svého předsednictví do hesel: „chránit občany“, „posilovat“ EU a „připravovat“ ji na budoucnost. Experti upozorňují, že kvůli červnovým volbám do Evropského parlamentu bude potřeba vyjednávání o legislativních návrzích dotáhnout nejpozději v dubnu, mají-li být ještě v tomto funkčním období definitivně přijaty.
Zdroj: EURACTIV.cz