V pondělí 22. ledna se v Bruselu uskutečnilo první zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC) v letošním roce. Ministři zahraničí členských států EU se věnovali dlouhodobému tématu ruské agrese na Ukrajině, aktuální situaci na Blízkém východě i vztahům mezi Ázerbájdžánem a Arménií. Českou republiku zastupoval ministr zahraničí Jan Lipavský.
Unijní ministři se v první části zasedání Rady věnovali dlouhodobě projednávanému tématu ruské agrese na Ukrajině. Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba již tradičně informoval své unijní protějšky o nejnovějším vývoji, přičemž uvedl, že Ukrajina dosahuje navzdory neustávajícím útokům ze strany Ruska významných vojenských úspěchů, a to zejména v oblasti Černého moře.
„Bezpečnost Ukrajiny je spjata i s naší bezpečností. Proto musíme i nadále pokračovat ve vojenské a finanční podpoře Ukrajiny v obraně před ruskou agresí,“ uvedl Lipavský, který rovněž vyjádřil podporu přípravě dalšího sankčního balíčku, jehož součástí by mimo jiné mohlo být i omezení pohybu pracovníků ruských diplomatických misí a jejich rodinných příslušníků pouze na území státu, kde jsou akreditováni. „Není správné, aby ruští diplomaté využívali výhody Schengenu,“ dodal. Šéf české diplomacie také zdůraznil potřebu zásadního posunu v jednáních o nové obálce Evropského mírového nástroje.
Další části jednání věnované aktuální situaci na Blízkém východě se zúčastnili postupně izraelský ministr zahraničí Israel Katz, poté během pracovního oběda ministři zahraničních věcí Saúdské Arábie Faisal bin Farhan Al Saud, Jordánska Ayman Safadi a Egypta Sameh Shoukry. Rovněž se připojil generální tajemník Ligy arabských států Ahmed Aboul Gheit. Ti s unijními ministry diskutovali o poválečném vývoji v Gaze, oživení politického procesu směřujícího k dvoustátnímu řešení a přípravě komplexního regionálního mírového plánu. Samostatná diskuze poté proběhla i s ministrem zahraničních věcí Palestinské národní samosprávy Riyadem al-Malikim.
Ministři se shodli na nutnosti rychlého řešení situace v Gaze, přičemž prioritami zůstává zejména zabránění dalšímu růstu počtu civilních obětí, nedostatku potravin a humanitárních dodávek a propuštění izraelských rukojmí. Jen několik dní před konáním Rady bylo taktéž v písemné proceduře schváleno ustavení nového sankčního režimu proti Hamásu.
„Další smrt, ničení a strádání palestinského lidu nepomůže porazit Hamás a jeho ideologii. Izraeli to nepřinese více bezpečnosti, naopak. Proto musíme s mezinárodními partnery zdvojnásobit naše úsilí, abychom se od smrtící konfrontace posunuli k řešení.“
Josep Borrell, vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Mezi další body diskuze patřilo téma opatření proti extremistickým osadníkům na Západním břehu Jordánu, přetrvávající napětí na izraelsko-libanonské hranici a v oblasti Rudého moře a nedávné násilí s civilními oběťmi v širším regionu a jižní Asii. Ministři se v reakci na útoky hnutí Húthijů na lodě v Rudém moři shodli na vzniku nové námořní operace EU.
V poslední části zasedání se Rada shodla na nutnosti obnovení věcných mírových rozhovorů vedoucích k normalizaci vztahů mezi Ázerbájdžánem a Arménií. Ministři členských států dali najevo, že jakékoliv narušení územní celistvosti Arménie je nepřijatelné a mělo by závažné důsledky pro vztahy s EU. Ministr Lipavský se rovněž na okraj Rady bilaterálně sešel s Generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem a izraelským ministrem zahraničí Israelem Katzem.
Zdroj: MZV ČR, Rada EU
Náhledové foto: Rada EU
