Administrativní zátěž zemědělců je neúnosná, Výborný požaduje změnu

Dne 23. ledna se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady pro zemědělství a rybolov, které se věnovalo strategickému dialogu o budoucnosti zemědělství, oblasti obchodu, monitoringu lesů či ochraně velkých šelem. Českou delegaci vedl ministr zemědělství Marek Výborný, který na Radě s podporou více než 17 členských států otevřel diskuzi o úpravě monitorovacího systému Společné zemědělské politiky za účelem snížení počtu kontrol a administrativní zátěže zemědělců.

Na začátek Rady představilo belgické předsednictví svůj program a priority v oblasti zemědělství a rybolovu na první letošní pololetí. Předsednictví se chce v tomto období zaměřit na potravinové zabezpečení, soběstačnost EU a na další posílení udržitelnosti výroby a spotřeby potravin.

Rada obdržela od Komise zastoupené výkonným místopředsedou pro evropskou zelenou dohodu Marošem Šefčovičem a komisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským informace o iniciativě „Strategického dialogu o budoucnosti zemědělství v Evropské unii“, jejímž cílem je zajistit udržitelnost a stabilitu zemědělského sektoru, potravinovou bezpečnost i odpovídající finanční prostředky pro spravedlivé ohodnocení zemědělců. Koordinátorem pro strategický dialog byl jmenován prof. Peter Strohschneider, který předsedal německé Komisi pro budoucnost zemědělství.

Právě podmínky zemědělců, kteří se od loňského roku potýkají s výrazným nárůstem administrativní zátěže, byly stěžejním sdělením českého diskuzního bodu týkajícího se satelitního monitorovacího systému SZP, který představil ministr Výborný. Není možné, abychom systém digitalizovali, a současně aby narůstal počet kontrol a byrokracie,“ uvedl Výborný. „Naším společným cílem musí být práci zemědělcům co nejvíce ulehčovat, aby se mohli věnovat produkci kvalitních a dostupných potravin, a ne nadměrné byrokracii a papírování,“ zdůraznil.

Požadavek české strany byl na jednání nakonec podpořen všemi členskými státy. „Jsem rád, že komisař Janusz Wojciechowski na dnešním jednání slíbil, že Evropská komise metodiku upraví,“ uvedl Výborný následně na síti X.

Dle informací ministerstva zemědělství se v loňském roce po zavedení monitorovacího systému (AMS) v Česku zvýšil počet kontrol o téměř 100 % oproti předešlému roku (9 758 kontrol v roce 2023 oproti 5 250 kontrolám v roce 2022). Výborný také opakovaně požaduje, aby byl loňský rok, kdy bylo provádění nové společné zemědělské politiky zahájeno, považován za zkušební a bez finančních sankcí.

V rámci diskuze o vývoji mezinárodního obchodu si ministři na základě informací Komise vyměnili názory na různé příležitosti a výzvy spojené s obchodem se zemědělskými a potravinářskými produkty. Ministr Výborný podpořil posilování obchodních vztahů se třetími zeměmi i pokračování dočasné liberalizace obchodu s Ukrajinou za účelem pomoci ukrajinské ekonomice.

Ministři rovněž diskutovali o návrhu Komise na vytvoření celounijního rámce pro monitorování lesů. Tento rámec umožní shromažďovat údaje o stavu lesů v EU, které pomohou posilovat jejich odolnost. Řada členských států včetně Česka apelovala na Komisi, aby zajistila co největší harmonizaci s již zavedenými národními systémy a dále byla zohledněna specifika lesů v jednotlivých členských státech.

Finská delegace s podporou několika dalších členských států včetně Česka vystoupila k problematice velkých šelem a vyváženosti jejich ochrany. „Není pochyb, že musíme chránit ohrožené živočichy a podpořit jejich výskyt tam, kam patří. Musíme ale brát v potaz také neudržitelné dopady na zemědělskou činnost. Je nutné nastavit vhodný systém péče a řízení těchto živočichů,“ uvedl k problematice Výborný.


Zdroj: Rada EU, MZe ČR

Sdílet tento příspěvek