Evropská kosmická agentura schválila realizaci mise LISA s rozpočtem 1,75 miliardy eur. LISA, tedy Laser Interferometer Space Antenna, je misí sestávající ze třech satelitů. Pomocí laserových paprsků budou detekovat a měřit gravitační vlny z vesmíru. Díky tomu bude možné zaznamenat signál ze srážky obřích černých děr ve vzdálených galaxiích. Vypuštění satelitů se plánuje na rok 2035 pomocí rakety Ariane 6. Na stavbě několika přístrojů a kosmické sondy se podílejí Češi. Dnes o tom informoval Astronomický ústav Akademie ČR.
Česká republika se podle ředitele Fyzikálního ústavu Astronomického ústavu Akademie ČR Michaela Prouzy v posledních letech stále více zapojuje do výzkumu gravitačních vln. „Zapojení do špičkového vesmírného projektu je tak pro nás velmi důležité a to, že nám byla svěřena výroba klíčového komponentu pro sondy LISA, je velmi dobrou vizitkou kvality české vědy,“ uvedl.
Tři satelity budou ve vesmíru tvořit rovnostranný trojúhelník. „Budou pak obíhat okolo Slunce podobně jako Země,“ řekl dnes novinářům Jiří Svoboda z Astronomického ústavu, který je zároveň koordinátorem programu Vesmír pro lidstvo. Družice mezi sebou budou vysílat laserový svazek na vzdálenost 2,5 milionu kilometrů a měřit fáze laserových paprsků. Ty se budou v případě průchodu gravitační vlny prostorem měnit.
„Vědci budou pozorovat zejména gravitační vlny plynoucí ze sloučení supermasivních černých děr, která se odehrávají ve středech srážejících se galaxií, což jim umožní lépe pochopit růst těchto obřích černých děr, nacházejících se v centrech galaxií včetně té naší – Mléčné dráhy,“ řekl Svoboda.
Gravitační vlny pomáhají určit vzdálenosti objektů, které je vysílají. LISA umožní výzkumníkům měřit změny v rozpínání vesmíru jinak než pozemní observatoře, uvedl Svoboda. Observatoře gravitačních vln ve vesmíru vědcům totiž umožní pozorovat mohutnější systémy v nižších frekvencích než ty pozemní. Podle Svobody jde o novou metodu pozorování vesmíru. „Umožní nám podívat se na nejranější vývoj vesmíru,“ řekl.
Na vyvinutí mechanismu spolupracují čtyři ústavy AV ČR
Na každé sondě mise LISA bude umístěno 12 laserů a záložní jednotka pro případ selhání hlavního laseru. Operátoři mohou přepnout systém na záložní pomocí speciálního mechanismu. Na vyvinutí mechanismu pro přepínání laserových paprsků aktuálně spolupracují čtyři ústavy AV ČR. Vědcům se už podařilo vytvořit funkční prototyp. Projekt na vývoj mechanismu podpořilo v minulosti také ministerstvo školství a ministerstvo dopravy.
„Je neobyčejně obtížné gravitační vlny detekovat,“ řekl Prouza. V teorii gravitační vlny popsal už Albert Einstein a jejich zaznamenání od té doby bylo snahou několika generací výzkumníků, dodal.
Zdroj: ČTK, Unsplash
