Evropská unie toho musí dělat více, aby zajistila ochranu dětí na internetu. Na dnešní konferenci v Evropském parlamentu v Bruselu to uvedla šéfka EP Roberta Metsola. Debaty se zúčastnili i zástupci platforem TikTok, Meta a Snapchat. Se svým příspěvkem vystoupila rovněž Silke Müller, německá autorka knížky s názvem Ztrácíme naše děti, která se stala bestsellerem a pojednává právě o digitálních hrozbách, kterým jsou děti v současné době vystaveny.
„Ochrana dětí na internetu musí být jednou z našich priorit,“ prohlásila Metsola. Dodala, že nikdy nezapomene na loňské setkání s Jackie Coxovou, Irkou, která ve své zemi pomohla prosadit zákon právě o kybernetické šikaně. Učinila tak v reakci na sebevraždu své dcery: Nicole Coxová si vzala život ve 21 letech v důsledku kritických komentářů, poznámek a pronásledování na internetu.
Přísnějším postihem kybernetické šikany se nyní zabývají i europoslanci. Podle průzkumů z poslední doby zažila nepříjemné zážitky na internetu třetina dětí v Evropě a pandemie nemoci covid-19 to ještě zhoršila. Děti se kvůli kyberšikaně stále častěji obracejí na nejrůznější linky důvěry či pomoci.
Silke Müller je rovněž ředitelkou školy v Dolním Sasku. Před europoslanci označila za „velmi znepokojivé“, že se již velmi malé děti na internetu běžně setkávají s tématy jako je násilí, pornografie, rasismus či homofobie. Zdůraznila, že internet má i své temné stránky a na ty je potřeba se zaměřit. „Potřebujeme policii i na internetu, nejen v ulicích,“ dodala.
Za jednu z mnoha problematických věcí označila Müller fakt, že se k určitému obsahu na internetu a sociálních sítích mohou dostat děti bez jakékoli kontroly jejich věku. Zamezit tomu je ale velmi těžké. Lidé často lžou o svém věku, experti v různých platformách se nicméně snaží najít nástroje, jak podobné lži odhalit.
Na druhou stranu, jak poznamenala europoslankyně Arba Kokalari z nejpočetnější lidovecké frakce, veškerá opatření musí být vyvážená a i na internetu musí stále platit svoboda slova. „Nechtěli jsme, aby se lidé na internetu museli prokazovat svými doklady a aby museli ukazovat své osobní údaje mnoha dalším osobám,“ uvedla Kokariová, která byla zpravodajkou takzvaného Aktu o digitálních službách (DSA). Ten vstoupil v platnost v listopadu loňského roku a vyžaduje mimo jiné, aby velké internetové platformy a vyhledávače dělaly více pro boj s nezákonným obsahem a riziky pro veřejnou bezpečnost.
„V roce 2020 trávily děti na internetu průměrně dvě až 3,5 hodiny. To se může zdát málo, ale je to skoro dvojnásobek oproti roku 2010,“ uvedla česká europoslankyně Michaela Šojdrová (TOP 09). „Souhlasím se Silke Müllerovou, která ve své knize upozorňuje na nebezpečí, kterému čelí naše děti na internetu. Zákonodárství samo o sobě nestačí k regulaci a prevenci kyberšikany, jak dokládá i její osobní zkušenost. Musíme naše děti připravit na každodenní rizika a výzvy on-line. Cesta k tomu vede přes mediální gramotnost, kritické myšlení a etickou výchovu,“ dodala česká europoslankyně.
Zdroj: ČTK, EP
