Česká republika loni dostala z rozpočtu Evropské unie o 89,5 miliardy korun víc, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice země vůči EU tvoří 39,5 miliardy korun peníze z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. V roce 2022 získalo Česko včetně příjmů z plánu obnovy o 61,2 miliardy korun víc, než odvedlo do evropského rozpočtu.
Od vstupu do EU v květnu 2004 do konce loňského roku Česko zaplatilo do evropského rozpočtu celkem 876,6 miliardy korun. Příjmy za stejné období byly 1,94 bilionu korun. Celková čistá pozice za dobu členství v Unii tak činí 1,06 bilionu korun bez započtení příjmů z NGEU. Při započtení těchto příjmů je česká čistá pozice 1,14 bilionu korun.
V roce 2023 obdržela ?? z rozpočtu ?? příjmy ve výši celkem 116,7 mld. Kč a současně odvedla 66,8 mld. Kč tzn. o téměř 50 mld. méně. Při započítání příjmů z Nástroje ?? na podporu oživení (NGEU) ve výši 39,5 mld. činilo celkové kladné saldo 89,5 mld. Kč⤵️https://t.co/YgpXkzE7i6
— Ministerstvo financí ČR (@MinFinCZ) February 8, 2024
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) upozornil, že loňská čistá pozice Česka vůči EU byla nejlepší za posledních osm let. Vyšší čisté příjmy z Unie vykázala země naposledy v roce 2015, kdy byla čistá pozice 150 miliard korun. Ministr zdůraznil také význam příjmů z NGEU. „Ty budeme nadále efektivně využívat především k modernizaci a digitalizaci naší země v podobě projektů s vysokou přidanou hodnotou ruku v ruce se snižováním byrokratické zátěže,“ uvedl.
„O finanční výhodnosti našeho členství v EU tak není pochyb, ovšem neméně důležitou hodnotou je přetrvávající evropská jednota v odporu k ruské agresi vůči Ukrajině, kterou v praxi dokládá čerstvá jednomyslná shoda Evropské rady na pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,25 bilionu korun) v nadcházejících čtyřech letech.“
Zbyněk Stanjura, ministr financí
Za pokračující kladnou čistou pozicí Česka vůči EU jsou podle ministerstva financí nadále především prostředky získané ze strukturálních fondů a z kohezního fondu, které loni dosáhly celkem 81 miliard korun. V rámci společné zemědělské politiky do Česka plynulo 28,3 miliardy korun. Vedle příjmů z rozpočtu EU obdrželo Česko loni také dodatečné prostředky na rozvoj venkova, na podporu soudržnosti a na vybrané investiční projekty z NGEU v celkové výči 39,5 miliardy korun.
Vývoj tzv. čisté pozice (rozdíly mezi příjmy z EU a odvody do ní) u ČR:
Rok | mld. Kč |
2004 | 7,3 |
2005 | 2,0 |
2006 | 6,9 |
2007 | 15,2 |
2008 | 23,8 |
2009 | 42,3 |
2010 | 47,9 |
2011 | 30,8 |
2012 | 73,1 |
2013 | 84,8 |
2014 | 75,3 |
2015 | 150 |
2016 | 80,6 |
2017 | 56 |
2018 | 44,7 |
2019 | 70 |
2020 | 85,4 |
2021 | 88,4* |
2022 | 61,2* |
2023 | 89,5* |
*včetně příjmů z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU)
Zdroj: ČTK, Ministerstvo financí ČR
Ilustrační foto: Unsplash