Kolik uživatelů internetu v EU dává při návštěvách různých webových stránek souhlas k používání svých osobních údajů pro reklamu nebo povolí přístup ke své zeměpisné poloze? A kolik z nich si skutečně přečte prohlášení o ochraně osobních údajů předtím, než svá data poskytne? To zjišťoval nedávno zveřejněný průzkum Eurostatu, který se zaměřil na chování Evropanů na internetu.
Průměrný podíl uživatelů internetu, kteří v roce 2023 nějakým způsobem spravovali přístup ke svým osobním údajům, se v EU blížil třem čtvrtinám (73 %). V jednotlivých členských státech se však toto číslo již poměrně liší. Nejvíce si na způsob zpracovávání osobních údajů dohlížejí lidé ve Finsku a Nizozemsku (v obou případech 93 %) a pak také u nás v Česku (89 %). Naopak nejméně spravují přístup ke svým osobním údajům lidé v Rumunsku (52 %), Lotyšsku (55 %) a Slovinsku (57 %).
Více než polovina uživatelů internetu (54 %) v loňském roce odmítla povolit používání osobních údajů pro reklamu a zhruba polovina (51 %) omezila nebo zcela odmítla přístup ke své zeměpisné poloze. Kromě toho 41 % uživatelů omezilo přístup ke svému profilu, obsahu na sociálních sítích nebo ke sdílenému online uložišti.
Prohlášení o ochraně osobních údajů před jeho odsouhlasením si v EU přečte pouze 36 % uživatelů internetu. Navíc pouze 35 % uživatelů si ověřuje, zda je webová stránka, na které poskytli své osobní údaje, bezpečná. Další z průzkumů Eurostatu, který byl uveřejněn na začátku letošního února, ukazuje, že pouze 21 % uživatelů používá software, který omezuje možnost sledování jejich aktivit na internetu. V Česku takové softwary využívá pouze 15 % uživatelů.
Zdroj: Eurostat
Ilustrační foto: Unsplash
