Evropští zemědělci získali částečnou výjimku z pravidla, že musí část půdy, kterou obdělávají, nechat ladem. Informoval o tom dnes mluvčí Evropské komise Olof Gill. Protesty farmářů namířené mimo jiné proti zemědělské politice Evropské unie zasáhly v uplynulých týdnech celý kontinent.
„Částečná výjimka je reakcí na několik žádostí od členských států o větší flexibilitu s cílem lépe reagovat na výzvy, kterým čelí zemědělci v Evropské unii,“ uvedla EK ve svém prohlášení. Nařízení vstoupí v platnost ve středu 14. února a je platné retroaktivně od 1. ledna po dobu jednoho roku, tedy do 31. prosince.
Aby zemědělci obdrželi podporu, na níž mají v rámci společné zemědělské politiky nárok, musí dodržovat soubor devíti norem, které jsou přínosné pro životní prostředí a klima. Tyto základní normy se označují zkratkou DZES, což znamená „dobrý zemědělský a environmentální stav“. Standard DZES 8 mimo jiné vyžaduje, aby zemědělci vyhradili určitý minimální podíl orné půdy na neprodukční plochy či prvky. Jedná se většinou o půdu ponechanou ladem, ale také o živé ploty či stromy. Zemědělské podniky s méně než deseti hektary orné půdy jsou z této povinnosti obvykle vyňaty.
Evropská komise nyní zemědělcům v EU umožnila, aby si nárok na výplatu své základní přímé platby ze společné zemědělské politiky zachovali, i když výše uvedený požadavek nesplní v jeho původní podobě. Bude se mít totiž za to, že příslušný požadavek je splněn, pokud zemědělci v EU sice neponechají čtyři procenta své orné půdy ladem nebo bez produkce, ale budou na čtyřech procentech své orné půdy pěstovat plodiny, které vážou dusík, například čočku či hrách, nebo meziplodiny. Meziplodinami se rozumí rostliny, které se pěstují mezi dvěma hlavními plodinami. Mohou sloužit jako krmivo nebo jako zelené hnojení.
„Pěstování plodin, které vážou dusík, a meziplodin přináší řadu environmentálních přínosů pro zdraví půdy, včetně biologické rozmanitosti půdy, a zamezuje vyplavování živin,“ uvedla Evropská komise.
Členské státy, které budou chtít navrhovanou odchylku vnitrostátně uplatnit, musí tuto skutečnost oznámit Evropské komisi do 15 dnů, aby bylo možné zemědělce informovat co nejdříve.
„Pouze pokud budou moci naši zemědělci žít ze své půdy, budou investovat do budoucnosti. A pouze pokud společně dosáhneme našich cílů v oblasti klimatu a zemědělství, budou moci zemědělci i nadále vydělávat na své živobytí. A naši zemědělci si toho jsou dobře vědomi,“ uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Toto opatření nabízí zemědělcům flexibilitu a zároveň je odměňuje za jejich klíčovou roli při zajištění potravin v EU. Brzy předložíme další návrhy, které pomohou zmírnit tlak, kterému naši zemědělci čelí,“ dodala.
Rozhodnutí ocenil i eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechovski. „Vítám rozhodnutí udělit částečnou výjimku z DZES 8 a věřím, že to uvítá i mnoho zemědělců v celé Evropské unii,“ uvedl. „Odráží mimořádné okolnosti, kterým naše zemědělská komunita čelí a ukazuje, že komise těmto potřebám naslouchá, zapojuje se a reaguje na ně v reálném času,“ dodal.
Evropské farmáře trápí drahé úvěry, tlak na ceny, výkyvy počasí a také levný dovoz, hlavně z Ukrajiny. Stěžují si ale i na přílišnou regulaci a omezení, která s sebou přináší unijní boj se změnami klimatu. Právě dnes vyzvaly zemědělské organizace střední a východní Evropy k dalším protestům proti agrární politice EU. Mají se uskutečnit 22. února.
Zdroj: ČTK, Unsplash
