Dne 19. února se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady ministrů pro zahraniční věci (FAC), které se zaměřilo na projednání současné situace na Ukrajině, humanitární krizi v Gaze a Sahelu a stav demokracie a potlačování lidských práv v Bělorusku. Českou republiku na jednání zastupoval ministr zahraničí Jan Lipavský.
Ministři zahraničí z 27 členských států EU započali setkání debatou o současné situaci na Blízkém východě. Rada byla informována o zahájení námořní bezpečnostní operace EUNAVFOR ASPIDES, která představuje obrannou reakci na četné útoky na obchodní plavidla v Rudém moři a oblasti Perského zálivu ze strany jemenské povstalecké skupiny Hútíů. Jejím úkolem bude zejména doprovod komerčních plavidel a jejich ochrana za účelem podpory stabilizace regionu a navrácení mezinárodní lodní přepravy do Suezského průplavu. Operace se budou účastnit rovněž dva příslušníci Armády ČR, kteří se budou podílet na činnosti operačního velitelství.
Rada se rovněž zabývala humanitární krizí v Gaze, kdy podpořila důsledné prošetření zapojení některých pracovníků Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) do teroristických útoků Hamásu proti Izraeli. Zároveň bylo zdůrazněno, že přerušení podpory by znamenalo přerušení životně důležitých služeb, které UNRWA poskytuje palestinskému civilnímu obyvatelstvu nejen v Gaze, ale také na Západním břehu Jordánu, v Libanonu a Jordánsku.
Dalším tématem jednání byla ruská agrese vůči Ukrajině, zejména s ohledem na vojenskou podporu Ukrajiny. Ministři zahraničí unijní sedmadvacítky uctili památku Alexeje Navalného a přivítali na zasedání jeho manželku Juliji Navalnou, která se osobně podělila o své zkušenosti s represemi Putinova režimu a stavu politické opozice v Rusku.
„Dnes se k nám připojila obdivuhodná žena – Julija Navalná. Dal jsem jasně najevo, že Česko bude dále stát na straně těch, kteří usilují o lepší Rusko, osvobozené od diktatury, korupce a násilí. Putin se zvládl zbavit Alexe Navalného, ale jeho odkazu se zbavit nemůže,“ uvedl po zasedání ministr Lipavský, který rovněž podpořil brzké přijetí 13. balíku sankcí. Na jeho přijetí se státy EU shodly dva dny poté. Ministr se na okraj zasedání také sešel s generálním tajemníkem Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaelem Grossim, který mimo jiné sdílel své poznatky z nedávné návštěvy ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny.
Ministři následně diskutovali o přístupu EU vůči oblasti Sahelu, a to i v souvislosti s nárůstem ruských destabilizačních aktivit v regionu. Šéf české diplomacie také vyzdvihl význam strategické komunikace EU v regionu a připomněl podpůrné aktivity Česka, které spolupracuje s mladými africkými lídry a podílí se na zvyšování odolnosti místních médií ve spolupráci s organizacemi občanské společnosti.
Rada během zasedání vyjádřila hluboké znepokojení nad zhoršující se situací v oblasti lidských práv v Bělorusku a ve svých závěrech odsoudila současný režim za potlačování demokracie a spoluúčast na ruské válce proti Ukrajině. „Bělorusko je pro EU i nadále jednou z priorit. Odpovědné osoby budou pohnány k odpovědnosti. Jsme solidární s běloruským lidem a stále jsme odhodláni mobilizovat veškeré nástroje na podporu jeho úsilí o mír a demokracii,“ uvedl Vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell.
Zdroj: Rada EU, MZV ČR, BE PRES
Foto: BE PRES
