Do Kyjeva 24. února dorazili šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen, italská premiérka Giorgia Meloni a ministerští předsedové Belgie a Kanady Alexander De Croo a Justin Trudeau, aby vyjádřili solidaritu Ukrajině při příležitosti druhého výročí ruské invaze, která zemi stála desítky tisíc životů a zpustošila ukrajinskou ekonomiku. Trudeau a Meloni se Zelenským podepsali bilaterální dohody o ukrajinsko-italské a ukrajinsko-kanadské bezpečnostní spolupráci.
„Dnes je Ukrajina rozhodně silnější než před dvěma lety,“ sdělil Zelenskyj na komunikační platformě Telegram k podpisu bezpečnostní dohody s Kanadou. Dokument podle něj předpokládá, že Kanada letos Ukrajině poskytne tři miliardy kanadských dolarů (52 miliard korun) pro obranné a makrofinanční účely.
Dohoda s Itálií podle Zelenského předpokládá „pevný základ pro dlouhodobé bezpečnostní partnerství“ mezi oběma zeměmi, podrobněji ale ukrajinský lídr smlouvu nepřiblížil. Bilaterální bezpečnostní dohody Ukrajina v nedávné době uzavřela také s Británií, Francií, Německem a Dánskem.
Západní čtveřice, která přicestovala přes noc vlakem z Polska, v ukrajinské metropoli společně se Zelenským uctila památku padlých ukrajinských vojáků. Západní představitelé Zelenského rovněž doprovodili na letiště Hostomel u Kyjeva, kde ukrajinští vojáci na počátku války odráželi ruský výsadek.
Návštěva má zdůraznit odhodlání Západu pomoci Ukrajině. Šéfka Evropské komise po příjezdu do Kyjeva uvedla, že přijela na oslavu mimořádného odporu ukrajinského lidu proti agresi. „Více než kdy jindy pevně stojíme při Ukrajině. Finančně, ekonomicky, vojensky, morálně. Dokud nebude země konečně svobodná,“ napsala von der Leyen na sociální síti X.
Zelenskyj včera na dálku jednal i s vůdci skupiny vyspělých států G7, jejímiž členy jsou Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA.
Dvouleté výročí války přichází v době, kdy Ukrajina čelí nedostatku munice a kdy se ukrajinská armáda po několikaměsíčních bojích stáhla z východoukrajinské Avdijivky. Šlo o největší změnu na frontě od května 2023, kdy Rusové po dlouhých krvavých bojích dobyli Bachmut. Stín na vyhlídky, že Kyjev vytlačí ze země větší a lépe zásobená ruská vojska, vrhá podle Reuters i nejistota ohledně další americké pomoci. Republikáni v Kongresu totiž blokují pomoc v hodnotě 61 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu Kč), kterou už dříve Ukrajině přislíbil americký prezident Joe Biden.
Dva roky války připravily o život nebo zmrzačily tisíce ukrajinských civilistů a miliony ukrajinských obyvatel vyhnaly z domovů. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva k závěru loňského roku evidoval nejméně 10.000 úmrtí civilistů a 18.500 zraněných od začátku války, skutečný počet obětí však bude mnohem vyšší. Odhaduje se, že obě strany v bojích přišly o desítky tisíc zabitých a zmrzačených vojáků.
Zdroj: ČTK
