Evropská unie musí v příštích letech výrazně zvýšit kapacitu svého obranného průmyslu, aby byla připravena na riziko války, které není bezprostřední, ale nelze jej zcela vyloučit. Prohlásila to včera předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž unijní exekutiva navýší podporu společných obranných projektů a chystá se v příštích týdnech představit společnou strategii. Evropský blok podle ní do konce roku 2025 zdvojnásobí výrobu munice na dva miliony kusů. Europoslanci se většinou shodovali v tom, že EU potřebuje zvýšit výdaje na obranu a poskytovat více zbraní Ukrajině.
„Rizika války by neměla být zveličována, ale je třeba na ni být připraveni. A to začíná naléhavou potřebou přebudovat, doplnit a modernizovat ozbrojené síly členských států,“ řekla von der Leyenová v debatě s poslanci Evropského parlamentu.
Unijní země sice od začátku ruské agrese na Ukrajině navyšují své obranné rozpočty, podle šéfky komise by však měly postupovat koordinovaně, aby byly jejich investice do nového armádního vybavení efektivní. Komise chce proto identifikovat projekty, do nichž by mohly země vložit peníze společně, jako tomu bylo například v případě vakcín proti covidu-19, řekla von der Leyenová.
Předsedkyně unijní exekutivy rovněž prohlásila, že by evropský blok měl začít uvažovat o využití zisků ze zmrazeného ruského majetku na společné nákupy vojenského materiálu pro Ukrajinu. „Nemůže být větší symbol a lepší využití pro ty peníze než učinit z Ukrajiny a zbytku Evropy bezpečnější místo k životu,“ prohlásila německá politička.
EU v rámci protiruských sankcí zablokovala aktiva ruské centrální banky v celkovém objemu přes 200 miliard eur (více než pět bilionů korun), z nichž plynou zisky v řádech miliard eur ročně. Členské země již delší dobu řeší jejich využití na obnovu Ukrajiny, dosud se však na společném postupu neshodly.
Většina diskutujících poslanců včera apelovala na zvýšení obranných výdajů, lišili se však v pohledu na to, jak moc má EU integrovat své obranné síly a zda vytvářet společné jednotky.
„Musíme pochopit, že 330 milionů Američanů nebude dlouhodobě bránit 440 milionů Evropanů. Musíme to dělat našimi vlastními prostředky,“ podpořil myšlenku společné evropské obrany šéf nejpočetnější poslanecké skupiny Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber. Severoatlantická aliance je podle něj základem evropské obrany, nelze však spoléhat pouze na Spojené státy.
Šéfka liberálů Valérie Hayerová připomněla, že listopadové americké volby může vyhrát Donald Trump, který zpochybňuje americké závazky bránit evropské spojence v NATO. Unie by podle ní měla vytvořit jednotný obranný trh a zrušit jednomyslné hlasování členských států v obranných otázkách, aby nemohl otázky společné obrany blokovat jediný stát.
Zatímco Německo a Francie vznik společné armády dlouhodobě prosazují, především země východního křídla EU chtějí spoléhat především na členství v NATO.
„Nepotřebujeme nové uniformy, nepotřebujeme vybudovat evropskou armádu, abychom soutěžili s NATO,“ řekl včera český europoslanec Alexandr Vondra (ODS) z konzervativní frakce. Stejně jako řada kolegů nabádal, že unie by měla spíše než na společné vyzbrojování myslet v první řadě na navýšení dodávek zbraní Ukrajině.
Zdroj: ČTK
Foto: Evropský parlament
