V pondělí 26. února se v Bruselu uskutečnilo mimořádné zasedání Rady ministrů pro zemědělství a rybolov, které reagovalo na napětí v zemědělském sektoru a protesty zemědělců, které jsou v posledních týdnech organizovány napříč evropskými státy. Evropská komise i v reakci na požadavek České republiky představila úpravu metodiky systému satelitního monitorování (AMS), který by měl snížit počet kontrol zemědělců minimálně o 50 %.
Rada se shodla na nutnosti rychlé a účinné reakce na obavy zemědělců, kteří se potýkají s nízkými příjmy, nadměrnou administrativou i dopady dohod o volném obchodu. Rada vycházela z nonpaperu Evropské komise z 22. února, který obsahoval první možná opatření ke snížení administrativní zátěže zohledňující příspěvky vnitrostátních správních orgánů, hlavních zemědělských organizací EU a zemědělského výboru Evropského parlamentu. Protesty zemědělců doprovázely i pondělní zasedání, kdy bruselskou metropoli od ranních hodin blokovaly stovky traktorů a další zemědělské techniky. Komise proto v reakci oznámila zahájení hloubkové analýzy administrativní zátěže zemědělců, jejíž výsledek určí oblasti, ve kterých bude následně potřeba provést změny a zjednodušení. Výsledky průzkumu spolu s podrobnou analýzou má Komise zveřejnit letos na podzim.
Mezi hlavní opatření, která ministři uvítali, patří přezkum metodiky hodnocení kvality systému monitorování oblasti (AMS). Systém AMS je založen na automatické analýze satelitních snímků z programu Copernicus, přičemž jeho březnová revize by měla snížit počet kontrol zemědělců o minimálně 50 %. Zavedení systému kontrolního mechanismu AMS, který je součástí nové Společné zemědělské politiky 2023-2027, totiž v loňském roce vedlo ke zvýšení kontrol zemědělců v ČR o dvojnásobek oproti roku 2022, přičemž AMS mělo za cíl snížit celkové kontrolní zatížení zemědělců.
„Pro lepší fungování evropského zemědělství je potřeba méně regulace a více motivace. Jsem rád, že Komise zareagovala na moji výzvu z minulé Rady ministrů a upraví metodiku kontrol satelitního sledování pozemků, měla by ale být ještě ambicióznější. Pokud jsme spustili digitální systém, nemůžeme mít počet kontrol stejný, jako před jeho zavedením,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný s tím, že počet kontrol by se podle něj měl snížit ještě více.
„Jsem přesvědčen, že podstatné snížení administrativní zátěže a rovnováha mezi environmentálními ambicemi a konkurenceschopností je odpovědí nejen na současné protesty, ale i zásadním faktorem pro budoucnost celého odvětví.“
Marek Výborný, ministr zemědělství
Rada dále uvítala objasnění používání konceptu tzv. vyšší moci nebo výjimečných okolností, který Komise představila ve svém nonpaperu. Cílem je, aby zemědělcům, kteří nemohou splnit všechny požadavky Společné zemědělské politiky (SZP) z důvodu výjimečných a nepředvídatelných událostí, které nemohou ovlivnit (například v případě velkého sucha nebo povodní), nebyly ukládány sankce.
Komise i ministři se shodli na tom, že je třeba přezkoumat základní akty zemědělské politiky a zjednodušit proces změny strategických plánů SZP. „Vzhledem k současné složité situaci je potřeba se bavit o jejich dlouhodobém nastavení, namísto každoročních výjimek. Pro zemědělce je důležité vědět, s jakými podmínkami mohou počítat, každoroční změny ke stabilitě v zemědělství moc nepřispívají,“ uvedl Výborný.
Belgické předsednictví dále poskytlo ministrům informace o výsledcích ministerské konference o biologické bezpečnosti a očkování, která se konala 24. ledna 2024. Delegace zdůraznily význam očkování nejen jako nástroje prevence, ale také jako doplňkového opatření v boji proti nákaze ptačí chřipky a afrického moru prasat. Závěrem Rada obdržela informace od rumunské a polské delegace o Standardech Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES 7 a 8), dále informace od slovenské delegace o výzvách zemědělců ke konkurenceschopnému a odolnému zemědělskému odvětví a od polské delegace o klimatickém cíli EU do roku 2040.
Zdroj: Rada EU, MZe ČR, EK
Ilustrační foto: Unsplash
