Minulý týden proběhlo druhé únorové plenární zasedání Evropského parlamentu. Štrasburk se tak ve dnech 26. – 29. 2. zabýval několika důležitými tématy včetně aktualizace pravidel pro řidičské průkazy či schválení dlouhodobé finanční podpory pro Ukrajinu. Pojďme se na ta hlavní společně podívat.
Podpora aktualizace pravidel EU pro řidičské průkazy s cílem zvýšit bezpečnost silničního provozu
Poslanci Evropského parlamentu se shodli na podpoře reformy pravidel pro řidičské průkazy, která má přispět k bezpečnosti silničního provozu a k ekologické a digitální transformaci.
Vedle jednání o kritériích zkoušek v autoškole, která by měli řidiči pro zvýšení jejich bezpečnosti splňovat, jednali také o délce platnosti řidičských průkazů, kdy panovala shoda nad jejich prodloužením na 15 let (řidičské průkazy pro motocykly a osobní automobily).
Poslanci se také vyslovili pro zavedení digitálního řidičského průkazu, který by byl dostupný v mobilním telefonu a plně by odpovídal fyzickému řidičskému průkazu, což je v zájmu podpory jednotného trhu EU.
Schválení dlouhodobé finanční podpory pro Ukrajinu a pro Platformu strategických technologií pro Evropu (STEP) a s tím související podstatné změny víceletého rozpočtu EU
Poslanci se shodli na změnách ve víceletém finančním rámci (VFR), jehož součástí je 50 miliard eur pro Nástroj pro Ukrajinu a vytvoření Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP), která má vylepšit strategickou nezávislost a inovace v Evropě.
Podpoření Nástroje pro Ukrajinu je další částí rozpočtové revize, která má za cíl upevnit pozici Evropy v klíčových technologických odvětvích.
Vedle toho, jak uvedli poslanci během posledního dne zasedání v usnesení, je podpora a pomoc Ukrajině ze strany EU a jejich členských států nutná v jakékoliv formě, která jí pomůže nad vítězstvím ve válce, která měla 24. února už druhé výročí. Parlament také vyzval k investicím do evropské průmyslové základny obrany, které jsou nezbytné k doplnění vyčerpaných zásob členských států a k pokrytí potřeb Ukrajiny, která díky vojenské podpoře členských států stále bojuje o svá území.
Rezoluce také zdůrazňuje naléhavou potřebu řádného právního režimu, který umožní konfiskovat ruská státní aktiva, jež EU zmrazila, a využívat je k řešení různých důsledků ruské agrese vůči Ukrajině. K tomu vyzývá k rozšíření sankční politiky nejen vůči Rusku, ale také Bělorusku.
Projev Julije Navalné, podpora ruské demokratické opozice a nová pravidla EU na ochranu kritických hlasů před zastrašováním u soudu
Ve středu pronesla ve Štrasburku projev Julija Navalná, manželka zesnulého ruského politického opozičního aktivisty Alexeje Navalného, ve kterém obvinila z přípravy vraždy jejího manžela ruské úřady v čele s prezidentem Putinem. Pronesla několik dalších nápadů, jak bojovat proti režimu Vladimíra Putina, válce na Ukrajině a boji proti organizovanému zločinu.
V kontextu toho evropští poslanci zdůrazňují, že za vraždu Alexeje Navalného nese plnou trestní a politickou odpovědnost ruská vláda v čele s Vladimirem Putinem a vyjadřují plnou podporu ovdovělé Juliji Navalné v jejím odhodlání pokračovat v práci jejího manžela.
Zároveň Evropský parlament vyjádřil solidaritu vůči Rusům a demokratické opozici, kteří navzdory záměrně brutálním represím a závažným osobním důsledkům, kterým čelí, stále nalézají odvahu mluvit pravdu.
Den před tím byl navíc vydán nový právní předpis, jehož cílem je ochránit jednotlivce i organizace, kteří pracují ve veřejném zájmu – tedy na věcech, jakou jsou základní práva, podezření z korupce, ochrana demokracie či boj s dezinformacemi – před nedůvodnými a čistě strategickými žalobami. Jde o novináře, aktivisty či akademiky, kteří čelí strategickým žalobám, jež se je snaží zastrašit a umlčet. Na tyto případy se má unijní ochrana vztahovat.
Podpora přírody a životního prostředí
Evropský parlament včera přijal právní předpis o obnově přírody, který je považován za nejdůležitější unijní pravidla pro ochranu přírodních druhů. Právní rámec EU pro obnovu přírody pomůže dosáhnout cílů EU v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti. Pomocí dohody s členskými státy obnoví poškozené ekosystémy ve všech členských státech, a zlepší tak potravinové zabezpečení.
Aby se tak stalo, musí státy EU do roku 2030 obnovit stav nejméně 30 % stanovišť, na něž se vztahuje nový právní předpis (od lesů, travinných porostů a mokřadů po řeky, jezera a korály). Do roku 2025 musí do dobrého stavu uvést nejméně 90 % takových stanovišť.
Vedle toho bylo v úterý přijato také rozšíření seznamu trestných činů v oblasti životního prostředí, které momentálně představují čtvrtou největší trestnou činnost na světě. Byl aktualizován výčet trestných činů, do kterého byl přidán například nezákonný obchod se dřevem, nadměrné čerpání vodních zdrojů či závažné porušování právních předpisů EU v oblasti chemických látek a znečištění z lodí. Poslanci se shodli na sankciování těchto činů. Navíc zavedli tzv. kvalifikované trestné činy, což jsou činy, které mají za následek například rozsáhlé lesní požáry nebo rozsáhlé znečištění ovzduší, vody a půdy, což vede ke zničení ekosystému srovnatelnému s ekocidou. Za ty budou kvůli jejich závažnosti ukládány vyšší tresty.
Přijetí nových pravidel pro transparentnost politické reklamy a cíl zvýšit důvěru občanů ve volební kampaně a pomoci v boji proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování.
Druhý den zasedání byla přijata i další nová pravidla, a to ve věci transparentnosti a cílení politické reklamy, díky nimž budou volební kampaně odolnější vůči vměšování.
Tato pravidla budou regulovat politickou reklamu, která bude muset být jasně označena, kdokoliv si bude moci snadno získat informace o tom, zda je na něj reklama zaměřena, kdo ji platí, kolik stojí či s jakými volbami nebo referendem je spojena.
Metoda cílení nebo zvyšování dosahu u online politické reklamy bude muset být založena na shromážděných osobních údajích pouze po udělení výslovného a samostatného souhlasu, což je v zájmu ochrany voličů před manipulací. Použití mnoha druhů kategorií osobních údajů bude navíc plně zakázáno.
Zakázáno bude také sponzorství reklamy ze zemí mimo EU, a to v období tří měsíců před volbami nebo referendem. Toto pravidlo je v zájmu omezení zahraničních zásahů do evropských demokratických procesů.
V neposlední řadě Parlament důrazně odsoudil útok ozbrojenců na více než 160 vesnic v nigerijském státě Plateau, při němž v období od 23. do 25. prosince 2023 zahynulo více než 335 lidí.
Zdroj: Evropský parlament
Autorka: Adéla Káňová
