Vstup do Evropské unie pomohl obyvatelům Slovenska značně zvýšit životní úroveň, tempo dobíhání vyspělých zemí je však oproti původním očekáváním pomalejší, stejně jako v jiných postkomunistických zemích. EU by se do budoucna měla zaměřit na užší spolupráci v zahraniční či bezpečnostní politice při respektování různorodosti členských zemí v oblasti kultury či v etických otázkách. ČTK to řekl bývalý dvojnásobný slovenský premiér z let 1998 až 2006 Mikuláš Dzurinda, který jako ministerský předseda zemi do unie dovedl.
„Na východním Slovensku ve vesnicích, kde kdysi byla dvě nebo tři vozidla v celé vesnici, tak nyní je auto na každém jednom dvoře, někde i dvě. Vesnice mají zcela jiný vzhled – opravené silnice, fasády, chodníky. Je zcela evidentní, že za těch 20 let se životní úroveň Slovenek a Slováků výrazným způsobem zlepšila,“ prohlásil Dzurinda.
Ocenil možnost cestování, zapojení slovenských studentů do evropských studijních programů a obecně svobodu pro lidi. „To, že se těšíme svobodě, je něco neuvěřitelného. Na mě to stále doléhá, protože větší část života jsem přežil v komunismu, v diktatuře. Mojí rodiče byli učitelé, kteří nesměli učit, protože byli věřící a netajili to,“ uvedl.
Současně ale přiznal, že si Slovensko od vstupu do EU slibovalo dosáhnout ještě víc. „Tempo přibližování k těm nejvyspělejším je pomalé, nejen na Slovensku, ale i v ostatních zemích někdejšího východního bloku. Tady je prostor k úvahám, jak za dalších 20 let na naší cestě konvergence postoupit výrazněji,“ dodal.
Slovensko se v 90. letech na rozdíl například od Česka nedostalo kvůli neplnění politických kritérií za vlády premiéra Vladimíra Mečiara do první skupiny zemí usilujících o vstup do EU. Po nástupu Dzurindovy vlády Bratislava ale tuto ztrátu smazala a v roce 2004 bylo Slovensko součástí velkého rozšíření EU. Rozsáhlé hospodářské a sociální reformy za Dzurindových vlád, provedených i za cenu ztráty popularity tehdejších vládních politiků, přispěly k vysokému ekonomickému růstu Slovenska, které si v této souvislosti v zahraničí vysloužilo přezdívku tatranský tygr.
„Nebyla to jen selanka, ale ustáli jsme to. V období do roku 2008 byla konvergence na Slovensku nejrychlejší ze všech zemí visegrádské čtyřky,“ řekl slovenský expremiér.
Slovensko, na rozdíl od svých sousedů z Visegrádské skupiny (Česko, Maďarsko,Polsko a Slovensko) , v integraci postoupilo dál a v roce 2009 za první vlády nynějšího premiéra Roberta Fica zavedlo euro. Ficovy vlády už v nepopulárních reformách nepokračovaly.
„Neuvědomili jsme si, že progres a prosperita byly vykoupeny velkou námahou. Když přišly první problémy, tak jsme začali reptat a hledat viníky. Jakkoliv reformy byly komplikované, těšili jsme se příznivějšímu vnějšímu prostředí. Až v roce 2008 nastala globální ekonomická krize, až později přišla mohutná migrační vlna, o pandemii a ruské válce na Ukrajině jsme ještě ani netušili,“ řekl Dzurinda.
Zavedení eura, které začala připravovat Dzurindova vláda, považuje slovenský expremiér za prospěšnou věc pro lidi i podniky. Česko je podle něj na dobré cestě, aby společnou měnu převzalo, byť bývalému federálnímu partnerovi nechce radit, jak se má v této záležitosti rozhodnout.
„Všímám si, jak stále více českých podniků si půjčuje v eurech, nikoliv v českých korunách. Léta sleduji ´euroizaci´ české ekonomiky. Česko z velké části euro již má, akorát Češi nemohou na náměstí Stephansplatz ve Vídni zaplatit českou měnou za kávu,“ řekl Dzurinda.
Evropská unie by podle něj měla stavět na užší spolupráci například v zahraniční, dále obranné a bezpečnostní politice, a to při respektování svrchovanosti členských států v kulturních a etických otázkách, jako jsou například vzdělávání, vztah k náboženství či práva sexuálních menšin.
Ruská invaze poukázala na slabost EU v zahraniční politice
„Evropská unie by měla dokončit svůj projekt a dobudovat se do podoby politické unie. Citlivě vnímám, jak těžce přijímáme rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky, imigrace, obrany a bezpečnosti. Nikdy nebudeme mít respekt a autoritu, když v zahraniční politice budeme mluvit deseti jazyky,“ řekl. Uvítal dřívější vyjádření českého prezidenta Petra Pavla ohledně změny dosavadního jednomyslného rozhodování v zahraniční politice EU.
Podle Dzurindy předloňská ruská invaze na Ukrajinu poukázala na slabost EU v zahraniční politice. „Pokud bychom před dvaceti let přijali rozhodnutí o společných evropských vojenských silách, tak si ruský prezident Vladimir Putin nikdy nedovolí to, co si dovolil vůči Ukrajině,“ řekl.
Dzurinda naposledy zastával na Slovensku vysokou politickou funkci v letech 2010 až 2012, kdy byl ministrem zahraničí. Před deseti lety pak vystoupil ze své mateřské strany SDKU-DS, loni se jako předseda neparlamentní strany Modří-ES neúspěšně pokusil o návrat do slovenské politiky. Od prosince roku 2013 zastává funkci prezidenta Centra pro evropská studia Wilfrieda Martense se sídlem v Bruselu, jež je think-tankem Evropské lidové strany.
Dzurinda kritizoval směřování Slovenska za nynější vlády již čtyřnásobného premiéra Fica, který například zastavil vojenskou pomoc ze státních zásob Ukrajině, často odmítá odpovídat na dotazy některým novinářům a prosazuje zahraniční politiku orientovanou „na všechny čtyři světové strany“.
„Sešli jsme z cesty, bloudíme a snažíme se objevit, kde je sever. Problém je, že ztrácíme azimut. Ještě bych na Slovensku nehovořil o autokracii, ani o rezignaci na principy liberální demokracie. Není ovšem pochyb, že jsme jsme dostali na šikmou plochu,“ řekl devětašedesátiletý Dzurinda, který politiku označuje za svou vášeň a svůj život. Stejně jako za svého dřívějšího působení ve vrcholné politice se Dzurinda nadále věnuje maratonským běhům.
Zdroj: ČTK, Evropská komise
