Evropský parlament v úterý přijal plán na zvýšení energetické účinnosti budov. Vyžaduje, aby nové budovy měly od roku 2030 nulové emise, veřejné budovy už od roku 2028. Od roku 2040 by se podle tohoto plánu měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva, přičemž už od roku 2025 bude zakázáno na tyto kotle poskytovat dotace. V případě hybridních systémů vytápění, které kombinují kotel například s tepelným čerpadlem, budou finanční pobídky možné i nadále, uvádí tisková zpráva EP.
Budovy podle Evropské komise v současnosti spotřebovávají dvě pětiny energií v Evropské unii a produkují 36 procent emisí skleníkových plynů. Cílem revidované směrnice je dosáhnout úplné klimatické neutrality do roku 2050.
Pro přijetí navrhované revize příslušné směrnice o energetické náročnosti budov hlasovalo 370 poslanců, 199 bylo proti a 46 se zdrželo. Aby vstoupila v platnost, musí směrnici ještě formálně schválit Rada EU, složená z členských států. Směrnici v hlasování podpořilo šest zástupců Česka v EP, proti bylo 12 a jedna europoslankyně se zdržela.
Hlasování předcházela v pondělí večer bouřlivá debata, ve které zazněly argumenty pro přijetí v podobě příštích nižších účtů za energie a vytvoření tisíců nových pracovních míst ve stavebnictví i argumenty odpůrců, že jde o „zelené šílenství“ a vytyčené cíle jsou nerealistické a nedosažitelné.
„Budete mít příležitost podpořit nižší účty za energie a vytvoření tisíců pracovních míst,“ přesvědčoval své kolegy předkladatel, irský zelený europoslanec Ciarán Cuffe. Nový nástroj podle něj navrhuje cestu umožňující renovovat budovy tam, kde je to nejvíce zapotřebí. „Nikoho nechceme nechat na holičkách, chceme lepší budoucnost pro všechny,“ dodal na adresu nejzranitelnějších domácností, například důchodců. Plán by podle něj neměl vést k drastickému zdražení nájmů, ale měl by zajistit do roku 2050 energetickou neutralitu budov v EU, čemuž členské státy musí zajistit dostatečné financování, a to i s použitím prostředků od EU.
V debatě zaznělo, že plán povzbudí stavebnictví, které je hlavním tvůrcem pracovních míst, a povede k šedesátiprocentní úspoře z energetické náročnosti budov, přičemž až tři čtvrtiny bytového fondu tvoří nedostatečně izolované budovy. U historických budov jsou možné výjimky. Kompromis se snaží zajistit zvýšení energetické účinnosti a ekonomickou návratnost těchto investic. Ovšem bude na členských státech, aby směrnici správně převedly do vlastních zákonů, například včetně ochrany nájemníků.
„Desetina Evropanů mrzne a pro ně je izolace (budov) velmi důležitá,“ zdůraznila zelená europoslankyně Sara Matthieu z Belgie. Renovace musí být podle ní dostupná všem a nejchudší musí dostat největší podporu. „Musíme přestat s ustavičným plýtváním. Nejlevnější energie je ta, kterou nespotřebujeme,“ řekla.
Naopak chorvatský konzervativec Ladislav Ilčić (ECR) hovořil o zmatení priorit a nastolování nesmyslných, nerealistických standardů, například v podobě zrušení plynových kotlů. „Chcete jednou směrnicí donutit všechny Evropany, aby si zrenovovali domy. Nové zelené náboženství jen komplikuje lidem život,“ přizvukovala italská europoslankyně Isabella Tovaglieri z krajně pravicové strany Liga.
Levicový europoslanec z Belgie Marc Botenga varoval před příkladem Vlámska, kde pobídky k renovacím provázejí závratně vysoké sankce.
„Pletete si ekologii a demagogii,“ vytkl zastáncům plánu Thierry Mariani z řad francouzské krajní pravice. O potřebě až tak podrobných pravidel zapochybovala i Angelika Niebler z řad bavorské konzervativní CSU.
„Situace s bydlením se ještě zhorší, regulace povede k tomu, že se ceny za bydlení drasticky zvýší. Jste pokrytci, prospějete velkým výrobcům fotovoltatických panelů v Číně,“ tvrdila Jadwiga Wiśniewská z Polska (ECR).
Zastánci nové normy naopak argumentovali případy, kdy i v Portugalsku na jihu Evropy lidé umírají zimou. A energeticky účinné budovy jsou nutné i v končinách, kde je nutná klimatizace. „Mohli bychom zabránit energetické krizi, kdybychom měli zateplenější byty,“ řekl nizozemský socialista Mohammed Chahim.
Proti populistickým útokům na směrnici se ohradil český europoslanec Mikuláš Peksa, který připomněl, že „barokní paláce a gotické katedrály dostanou výjimku“ a že všechny členské státy dostávají dost peněz a volnosti, aby nejzranitelnějším pomohly. „Seznam lží je dlouhý, ale vyhrát můžeme všichni. Pojďme to nezkazit,“ vybídl na závěr.
Stanislav Polčák již po hlasování, ve kterém směrnici podpořil, před novináři uvedl, že jako nejkontroverznější vnímá část o odstranění kotlů na fosilní paliva do roku 2040, ale myslí si, že do té doby bude celá směrnice přezkoumána.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Unsplash
